Oba dva případy mají jedno společné a to kritiku islámu. Ne napadání islámu jako náboženství, ale poukazováním na negativní jevy s islámem spojené a z islámu vycházející. Dále tyto dva incidenty mají společné to, že jsou nejznámější. U těchto dvou a jiných případů je důležité, že vždy šlo o kritiku mohamedánského náboženství, které se prostě kritizovat nesmí. Tedy podle muslimů a jejich evropských přívrženců, nebo lidsko-právních aktivistů. Však se také hned ozvaly hlasy, že jak Theo van Gogh, tak i redakce Charlie Hebdo si za to mohou. Neměli dráždit muslimy.
Jenomže jak poukázat na to co se nám nelíbí? Buď to říci přímo anebo to vyjádřit satirou, byť se nám ta satira nemusí líbit. Jako katolík se setkávám s kritikou křesťanství a Katolické církve skoro každý den. Buď je to kritika za to, že moje církev neuznává potraty, antikoncepci anebo proto, že to je trendy si kopnout do křesťanství. Ostatně jak Theo van Gohg, tak i Charlie Hebdo moc příznivý vztah ke křesťanství neměli. Jenomže jde zde jeden malý rozdíl. Nikdo z křesťanů nešel a nevraždil, aby chránil svojí víru, církev, Krista. Možná je to i v tom, že křesťané v takovýchto případech nechávají obranu na „Bohu“. Jak se píše v Bibli „Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo Božímu soudu. Neboť je psáno – Mně patří pomsta, já odplatím.“
Nedosti na tom, že kritici islámu jsou pronásledování muslimy. Oni jsou pronásledování i těmi, kteří jinak vírou opovrhují. Levicovými aktivisty. Zajímavé je, že podle těchto je kritika islámu islámofobie a urážka muslimů, ale sami neváhají kritizovat a někdy hodně sprostě křesťany a křesťanské církve. Možná neznají přísloví „Čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí.
Naposledy se s tím mohl setkat polský kněz Roman Kneblowsky, který ve svém kázání kritizoval islám a současnou invazi migrantů do Evropy. Nejenže na něj byla podána žaloba pro rasismus (sic!), ale také jeho kázání nechali aktivisté přeložit do italštiny a poslat do Vatikánu papeži. Asi si neuvědomují, že papež to nejen nebude číst, ale ani není v jeho pravomoci dotyčného kněze umlčet. Za to sami ukázali, že kdyby oni byli u moci, tak umlčí každého, kdo bude mít na věci jiný názor.
Pamatuji si, jak za komunistů jsme mohli kritizovat každého, hlavně USA, Izrael, Katolickou církev. Byla to kritika vítaná a opěvovaná. Jen jedna kritika nebyla dovolena. Kritika SSSR a komunistického systému. Tedy, omlouvám se, byla dovolena konstruktivní kritika ve stylu. „Chyby se dělají, ale systém je v pohodě. Jde jen o selhání jedinců.“
Islám je vlastně také v pohodě a jde jen o selhání jedinců, jak se média po každém teroristickém útoku snaží předkládat lidem. Zatím se ovšem za kritiku islámu nezavírá, ale žaloby padají. Nevím jak vy, ale osobně mám pocit, že odtud je už je jen kousek i těm kriminálům.
A pak už je to jen krůček k totalitě a nesvobodě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
