Už jsem slyšel námitky - proč "provokovat" a nenechat milované obohacovače normálně slavit, vždyť tentokrát se jedná o náboženský svátek, nic politického, potažmo teroristického. To je dozajista pravda - leč my jim do jejich oslav nijak zasahovat nebudeme, uděláme si oslavu svoji, na jiném místě, byť na dohled od mešity. Nikdo snad, díky Bohu, neurčil žádnou "minimální vzdálenost", v níž by - protože někde zrovna ramadánují mohamedáni - nemohamedáni nesměli provádět, co je napadne.

Když tak ale nad věcí přemýšlím, napadá mě, že nejen na ramadánu je vidět, jak v mohamedánství přerůstá ona "neškodná" náboženská sféra s riskantní sférou společensko-politickou. Ramadánový půst - arabsky mu říkají saum - je jedním z tzv. pěti pilířů islámu. Ty jsou zdánlivě tak neškodné, že je uvádějí i skripta a brožurky všelijakých multikulturních výchov, asi aby ukázaly, že islámování je vlastně neškodná romantická hra. Před časem jsem v jedné novinové anketě dokázal dokonce arabistovi Ostřanskému, autorovi mnoha z těch brožurek, že "pět pilířů" znám - no a teď Vám vysvětlím, proč je dobré je znát a že zdaleka nejsou tak exoticky neškodné, jak je předkládáno různým humanitním studentkám.

Ty pilíře jsou:

šáhada - vyznání víry, takové to slavné "Není alláha kromě alláha...", kterým se konvertita stává muslimem, která se opakuje při kdejaké modlitbě, šeptá do ucha novorozencům, recituje při pohřbu. Jejím odříkáním se věřící hlásí do party, která následuje Mohameda, evidentního lumpa, násilníka, zvrhlíka a mafiána. Kdyby byla tak "neškodná", jak je nám někdy dáváno věřit, stěží by její text zdobil vlajky všech muslimských dobyvatelů, co je dějiny poznaly, včetně současné vlajky Saudské Arábie - největšího sponzora islámské expanze a ve spoustě ohledů pravé říše Zla, a včetně vlajky Islámského státu.