Dle ČSÚ byla u nás v červnu obecná míra nezaměstnanosti nejnižší v celé historii 2,9 %, nejméně z celé EU[1]. Rekordně vysoká je i míra zaměstnanosti kolem 73 % či míra ekonomické aktivity (participace)[2] pohybující se nad 75 %. Takové pozitivní údaje z trhu práce čekal málokdo, jelikož oživení ekonomiky, které přišlo po vleklé stagnaci, nedosahuje ani zdaleka předkrizového růstu (před krizí v letech 2005-2007 bylo průměrné tempo růstu HDP 6,3 %, v letech 2014-2016 pak 3,5 %).

Navzdory uvedeným pozitivním údajům je třeba být s přehnaně optimistickým hodnocením našeho trhu práce velmi opatrný. Paradoxně aktuální nízká nezaměstnanost a vysoká poptávka po práci odkrývají dlouhodobé strukturální potíže a rigidity, kterými trh práce léta trpí.

1. Trh práce se dlouhodobě strukturálně nelepší

Vedle sledování míry nezaměstnanosti je pro popis situace na trhu práce vhodné sledovat i vývoj míry volných pracovních míst. K tomuto účelu používáme tzv. Beveridgeovu křivku. Protisměrný pohyb obou veličin je spojen s ekonomickým cyklem. Současné zvyšování míry volných pracovních míst a nezaměstnanosti je spojeno se zvyšováním strukturální nezaměstnanosti (zvyšuje se nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci), současné snížení obou veličin pak interpretujeme jako zlepšení strukturálních charakteristik trhu práce.

Negativní pohyb mezi mírou volných pracovních míst a mírou nezaměstnanosti je na českém trhu práce od počátku euro-americké krize velmi stabilní a těsný (viz obrázek 1). Je to tedy cyklické kolísání ekonomiky, které způsobuje hlavní změny na trhu práce (období euro-americké krize je znázorněno červeně, zeleně pak období aktuálního růstu). Žádný pohyb k počátku os (pokles míry nezaměstnanosti i volných míst) za celé sledované období nenastal, což naznačuje, že se strukturální charakteristiky českého trhu práce, resp. míra jeho rigidity od euro-americké krize nezlepšila. Ani slušný ekonomický růst v posledních třech letech a velmi nízká míra nezaměstnanosti tak nenaznačuje, že by mohla česká ekonomika v brzké budoucnosti výrazněji překročit hranici svých produkčních možností. Naopak do budoucna existuje jistota, že se případné zpomalení české ekonomiky promítne (se zpožděním) do výrazného zvýšení nezaměstnanosti.

Obrázek 1: Beveridgeova křivka pro ČR