Podle jeho odrazu v mediích jej národ promrhal houfováním na nesmyslných shromážděních stoupenců politických stran a různých hnutí, ze všeho nejvíc dokládajících roztříštěnost společnosti.

Novináři lapali příležitostné výroky politiků na řečništích, rozptýlených po  celé zemi, jimiž dokazovali svou způsobilost mluvit o ničem se zdáním důležitosti především své a pak snad i námětu. Rozruch způsobilo nevlídné chování anarchistů k Janě Bobošíkové, ale pak je překryl poprask kvůli pozdravení účastníků chomutovského shromáždění sociálních demokratů komunistickým poslancem Vojtou Filipem: leckdo v něm hledal důvod k strašení vládou koalice sociálních demokratů s komunisty.

Celé to prvomájové politikaření nepřineslo nic významného kromě toho, že pár lidí si upevnilo pocit vlastní důležitosti a jiní našli příležitost k uvolnění negativních emocí.  Nezbylo v něm místo na radost ze života, na potěšení z krásného dne, na lásku. A ještě to stálo dost peněz, které nešly ze soukromých kapes pořadatelů.