Vpád jejich neškodně se tvářících nositelek do české polistopadové vnitřní politiky vejde do dějin.  Tolik střepů a špíny za sebou nezanechali ani pachatelé „Sarajevského atentátu“, ani kazisvěti, závidějící úspěch, kteří svrhli Topolánkovu vládu v polovině úspěšného českého předsednictví Evropské unie, ba dokonce ani špinavci, kteří „zařízli“ prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana.

Pletichy Kristýny Kočí byly spouštěcím mechanismem vlny otřesů, která přes soudní řízení s Vítem Bártou a odchod Karolíny Peake a jejích stoupenců ze strany  zasáhla Věci veřejné jako ničivá smršť, následně smetla vládní koalici a dohnala zemi až na práh předčasných voleb.

Akce Kristýny Kočí působí dojmem cílené provokace. Sotva se kdy dovíme, kdo si ji objednal. Cíl byl jasný: rozbití strany Věci veřejné nebo aspoň změna jejího politického kursu, jenž byl svou naivitou nebezpečný „kmotrovskému“ zázemí jejich koaličních partnerů. Nejsem si jist, zda původci této lotroviny tušili, že důsledky rozvrácení nejmenší koaliční strany přesáhnou hranice cíle a otřesou přímo základy koaličního systému.

Vystoupení Karolíny Peake a jejích věrných  z Věcí veřejných patrně mělo ušetřit koaliční vládu dalších rušivých překvapení v podobě např. ukvapených hrozeb resignací ministrů, tedy prázdných nabubřelých gest, po nichž většinou následoval rychlý ústup rebelující strany z bojiště, nevyvážený přiměřenou odměnou od koaličních partnerů.

O bezprostředních příčinách, jež ji přiměly k náhlému opuštění záměru ucházet se o postavení předsedkyně strany a místo toho se vrhnout do dobrodružného pokusu o založení nového politického uskupení, Karolína Peake poskytla pouze náznakové informace. Jde o jednání hodně zvláštní, odporující obrazu střízlivě věcné, přímočaré političky, vybavené jedenáctým přikázáním „nepokoušej se mě oblafnout“: vždyť se pustila do bourání stavby, do jejíhož  budování vložila mnoho námahy a umu. Vzala s sebou nejnadějnější tváře representace Věcí veřejných, čímž zvýšila ničivost zásahu proti její existenci. A ke všemu dala všanc soukromé přátelské vztahy zejména s Kateřinou Klasnovou, které byla svědkyní na svatbě.