Opět platí to, že chcete-li zjistit, co již na toto téma vydáno bylo, je nutno navštívit můj starý blog.

Pojďme se podívat na koncepty, ale i realizace staveb, jejichž tvůrci se rozhodli, se zažitými pravidly neřídit a přistoupit k problematice výstavby, prostě jinak.

Jako první bychom mohli zmínit projekt studentů Arkansaské univerzity, kteří představili prefabrikovanou stavbu, která sice cenově odpovídá standardům v Čechách, ale věřím, že pří využití použitých námořních kontejnerů, by bylo možné se dostat na desetinu ceny. Dům je krásný a jedinečný a zároveň na jeho postavení nejsou třeba měsíce a roky, ale dni a není třeba zničit původní prostor ještě desítky a stovky metrů kolem domu.

Zcela z jiného soudku je druhý projekt (opět realizovaný). Jedná se o budovy, jejichž zdi jsou jen a pouze z plastového odpadu. Tento projekt není studentským projektem, ale vznikl na základě reálné potřeby v Pakistánu, konkrétně pak v Karáčí, které je oblastí, kde i přes velkou chudobu, každý den je vytvořeno 12.000 tun odpadu, jehož velkou část tvoří plasty.

Za projektem nestojí, jak by se dalo očekávat muži inženýři, ale jedna žena. Její NIGRIS LATIF, která nazývá svou práci krvavou revolucí. Pod jejíma rukama a rukama přátel, kolegů, spolupracovníků, vznikají plastové tvárnice, ale i vybavení domů a ve městech zničených válkou, živelnými pohromami a další zkázou lidskou i přírodní, tak vyrůstají nové domy rychleji než houby po dešti a zároveň, mizí odpad a špína.

Když se v tuzemsku řekne ruina, všichni si jako první představí tu práci a náklady spojené s jejím zbouráním. Jedním z důvodů může být skutečnost, že obyvatelnost domu v tuzemsku neurčuje ten, kdo tam chce bydlet, ale úředník, který nikdy dům neviděl, nebo statik, který viděl obrázky, či ho v rychlosti proběhl, aby si mohl udělat další čárku.

Naštěstí tento postup není všudypřítomný a tak se můžete v následujícím článku podívat na sedm způsobů, jak krásně a geniálně lze spojit staré s novým. Nevím proč, ale něco mi říká, že kulaté razítko obyvatelnosti, by v tuzemsku nedostala ani jedna ze staveb, protože neodpovídají normám (starým často i několik dekád)

Dům ovšem, a nejenom v tuzemsku, je představován jako stavba určitých rozměrů. Některé státy dokonce zakazují menší domy legislativou (opět pěkně starou), tím se ovšem nenechávají odradit stavitelé malých domů a mikrodomů, kteří dokazují, že k tomu, abyste mohli spokojeně žít ve svém domě, nepotřebujete stovky metrů čtverečních nevyužívaného prostoru, ale stačí ho jen desítky.

Prvním z příkladů je projekt BACK COUNTRY TINY HOMES, druhým třeba malý dům z Austrálie postavený za částku necelých 10.000,-Kč a tři měsíce, no a další můžete vidět, například na následují adrese http://happenfilms.com/

Ovšem ani velikost domů nerozhoduje o tom zda-li se v nich budete cítit DOMA, mnohdy totiž k tomuto pocitu totiž nepotřebujete ani pevnou půdu pod nohama, ani připojení na komunální a elektrické a další sítě, bude Vám stačit obývat místo, které jste si sami zvolili a vybudovali vlastníma rukama kousek po kousku a videem ukazujícím jedno takové, si dovolím dnešní část seriálu JINÉ STAVBY, zakončit, věřím, že Vám napomůže nejen k zamyšlení, ale i inspiraci.