Olomouc, pátek 20. 8. 2021
Bývalá generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu Kateřina Arajmu byla pravomocně uznána vinnou z porušení povinností při správě cizího majetku a přijímání úplatku. Olomoucký Vrchní soud jí za to vyměřil pětiletý trest odnětí svobody, který podstoupí ve věznici s dozorem. Soudy tak po více než pěti letech napsaly definitivní tečku za dnes již zapomenutou kauzou takzvané žižkovské Kliniky.
Jak to tenkrát bylo
Takzvané Autonomní sociální centrum Klinika vzniklo přibližně v roce 2015, kdy aktivisté obsadili tehdy nevyužívanou státní budovu bývalého plicního sanatoria v pražské Jeseniově ulici. Ve snaze jejich působení v objektu legalizovat uzavřel státní majetkový úřad s jednou z aktivistek jednoletou výpůjční smlouvu. Už v tom později detektivové shledali protizákonný postup: „Není pochyb o tom, že tato smlouva byla uzavřena pod nátlakem aktivistů a nikoli ze svobodné vůle obou stran - a byla tak od počátku neplatná“, uvedl k tomu olomoucký státní zástupce Pavel Komár, který případ po létech tahanic dovedl k soudu. Komár zdůraznil, že vzhledem k neplatné smlouvě měl majetkový úřad od samotného počátku celé kauzy s budovou nakládat jako s jakýmkoli jiným nepotřebným majetkem, tedy ji komerčně využívat.
Poté, co znalci v kauze předběžně vyčíslili škodu z ušlého nájmu na 37 miliónů korun, byla šéfka státního majetkového úřadu Kateřina Arajmu v létě 2016 zadržena, obviněna a vzhledem k obavám z útěku vyvolaným hrozbou vysokého trestu vzata do vazby.
Batika a batůžek
Krátce po vzetí do vazby přibylo exšéfce i další obvinění. Kriminalisté získali důkazy o tom, že nakládání s budovou v Jeseniově ulici provázela korupce. „V případu vede policie utajovaného svědka, který tvrdí, že dcera sousedky mé klientky navštěvovala v centru Klinika kurzy meditace“, vysvětlil právní zástupce Arajmu Tomáš Sokol. A byť byly tyto kurzy bezplatné, soudní znalec vyčíslil jejich cenu na přibližně dvacet tisíc korun, což je podle soudu majetkový prospěch Arajmu.
Advokát Sokol tuto konstrukci odmítá jako evidentně absurdní. Žalobce Komár to ale vidí jinak: „Obžalovaná se má právo bránit, jak uzná za vhodné, tedy i lží, případně neuvedením všech relevantních faktů. Pan obhájce při komunikaci s médii například zamlčuje existenci dalších pádných důkazů. Při jedné ze sedmnácti domovních prohlídek, kterými jsme v této věci zajišťovali důkazy, přitom byla zajištěna i dvě batikovaná trička a batůžek, což jasně dokládá propojení mezi paní obžalovanou a aktivisty z Kliniky.“
Účelová obhajoba
Ve věci špatného hospodaření s objektem neobměkčil soud ani argument Arajmu, že na polici se obrátila ona sama jako první, a to hned v počátcích kauzy. „Dokonce jsme doložili monitoring dobového tisku, podle kterého policie už v březnu 2016 prohlásila, že na fungování Kliniky neshledala nic nezákonného“, říká Sokol. Ten rozporuje i způsob výpočtu způsobené škody. „Obžaloba vycházela ze zákonné teorie, že objekt bylo možné komerčně pronajmout až na šestnáct let. Nikdo ale nebral v úvahu, že majetkoprávní ani faktický stav objektu toto ani hypoteticky neumožňoval“, neskrýval své rozpaky nad odsouzením své mandantky advokát Sokol.
„Tato evidentně účelová tvrzení paní obžalované nemohl soud při spravedlivém posuzování věci vůbec brát v úvahu“, komentoval to krátce předseda olomouckého trestního senátu Václav Čapka.
Nevinní aktivisté
Pikantní na završení celé věci je, že jediným, kdo z kauzy vyšel jako soudně potrestaný, je právě šéfka majetkového úřadu, která se, jak u soudu doložila, paradoxně snažila věc řešit. „Od samotného počátku jsem upozorňovala, že Úřad byl jednáním aktivistů vehnán do protiprávního stavu a že to může mít i konkrétní trestněprávní následky. A teď mám jít do vězení?“, vzkázala novinářům evidentně pohnutá Arajmu. Soudce Čapku však ani tak nepřesvědčila: „To je jako by se vrah hájil tím, že při tom vraždění křičel, že vraždit je trestné“, ironizoval soudce nepokrytě její obhajobu.
Pokud jde o roli samotných aktivistů, spory o trestnosti skutků, které se v počátku kauzy Klinika staly, utnula nová legislativa. V roce 2017 totiž sociálnědemokratický ministr pro lidská práva Dienstbier prosadil nový zákon o squattingu. Podle toho smí občanští aktivisté, mají-li zákonem vyjmenovaný předmět činnosti, obsadit jakýkoliv objekt, pokud jeho majitel zástupcům občanských aktivistů přesvědčivým způsobem neprokáže, že jej užívá. Podle trestního práva se skutky aktivistů, jejichž jednání by tak dnes již bylo bez jakýchkoli pochyb legální, musí posuzovat právě podle této nové, pro ně příznivější právní úpravy. I kdyby tak žalobci dospěli k závěru, že se aktivisté v počátku celé kauzy dopustili trestných činů, nebudou je stíhat.
V zájmu zachování objektivity jsme k vyjádření vyzvali i zástupce Kliniky, její mluvčí Abdul Džalil Alim však redakci pouze vzkázal, že celá Klinika právě drží ramadán.
V dobré společnosti
Vzhledem k tomu, že dovolání, které exšéfka majetkového úřadu podle slov svého advokáta Sokola podá, nemá odkladný účinek, bude muset Arajmu nejpozději po výzvě soudu nastoupit do vězení.
Podle našich zpráv bude trest vykonávat ve věznici Praha Ruzyně a není tak vyloučeno, že se na cele potká s bývalou šéfkou Energetického úřadu Alenou Vitáskovou, jejíž předčasné propuštění bylo opakovaně zamítnuto a třeba i s manželkou bývalého premiéra Petra Nečase Janou, která byla spolu s dalšími patnácti spiklenci odsouzena na osmnáct let za sabotáž ve velkém procesu v loňském roce.
Útěchou budiž odsouzené exšéfce majetkového úřadu alespoň to, že doba výkonu trestu jí bude zkrácena o osm měsíců, které na přelomu let 2016 a 2017 strávila ve vyšetřovací vazbě.
Vážená paní generální ředitelko…
Autor si dovoluje vyjádřit sounáležitost s paní Ing. Mgr. Kateřinou Arajmu, generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kterou „mírumilovní aktivisté“ z žižkovského doupěte svým nezodpovědným chováním vystavují konkrétnímu nebezpečí trestní represe, zatímco jejich evidentně nezákonné jednání je ze strany orgánů činných v trestním řízení zbaběle tolerováno.
Riziko trestního stíhání paní Ing. Mgr. Kateřiny Arajmu pro tr. činy dle §220 tr. zákona (porušení povinností při správě cizího majetku), případně §221 tr. zákona (totéž z nedbalosti), je podle právního názoru autora nejpozději okamžikem, kdy ušlé nájemné, které by ÚZSVM řádným využitím objektu byť jen teoreticky získal, překročí 5.000,- Kč, zcela reálné. Záleží jen na tom, jak moc velký apetit na paní Arajmu budou páni plukovníci či prokurátoři mít…
Pokud se tyto řádky řízením osudu dostanou, vážená paní generální ředitelko, k Vašim zrakům a v duchu mi spíláte, že tohle už je ale hodně blbá sranda, pak upřímně prosím za prominutí. Ale opravdu si myslíte, že by se u nás něco takového nemohlo stát? Pevné nervy Vám přeje nezbedný autor.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
