Turecký premiér s hezkou českou přezdívkou Davajkudlu přišel s „řešením“, které Angela Merkel uvítala jako spásu: jeden za jednoho. Turci vezmou všechny uprchlíky, Evropa pak za každého z nich Syřany, kteří budou splňovat podmínky pro udělení azylu. Splnění těch podmínek mají samozřejmě posuzovat Turci – pro které jsou ovšem evropské směrnice týkající se azylové politiky absolutně nezávazné.
Davajkudlu se musel šklebit celou zpáteční cestu z Bruselu do Ankary. Tlupu „lídrů“ vedenou bývalou ideologickou tajemnicí Freie Deutsche Jugend a „nejmocnější ženou světa“ postavil před geniální řešení, za které má z peněz evropských daňových poplatníků zaplatit šest miliard euro, nadto Davajkudlovým spoluobčanům doširoka otevřít dveře do Evropy bezvízovým stykem a jako bonbónek urychlit přijetí této země svrchovaných demokratů do evropského klubu.
Sultán Erdogan mezitím nerušeně utahuje šrouby a Atatürkův sekulární stát za nesmělého reptání evropských pantátů mění v diktaturu, která je přinejmenším vůči milionům Kurdů krutě krvavá. Spolu se spřátelenými Saúdy podporuje Daeš, na hranicích se Sýrií chřestí zbraněmi a pro uprchlíky plánuje vybudovat na území suverénní Sýrie – nikoliv však s jejím souhlasem – megaměsto, které by se nejlépe mohlo jmenovat Trojský Kůň.
„Lídři“ vedení německou komsomolkou jsou nicméně Davajkudlovým plánem natolik uneseni, že nejsou schopni zvážit řešení, které se přímo nabízí a je pro Evropu a její nešťastné Řecko daleko výhodnější.
Tím je dohoda s Athénami, vybudování detenčních středisek na řeckém území (nejlépe ostrovech), zadržení lidí, kteří nejsou schopni prokázat svou identitu (s minimalistickým režimem pobytu), rychlé navracení neúspěšných žadatelů o azyl a konečně přikázání pobytu úspěšných žadatelů na řecké území na pevně stanovenou dobu. Odbor azylové a migrační politiky MV ČR přitom může poskytnout metodické vedení a zkušenosti. Vězte, že zájemců o plavbu do Řecka by rychle ubylo.
To vše lze při dobré vůli s Řeckem dohodnout, recipročně mu za to poskytnout všestrannou pomoc, odpustit mu jako gesto dobré vůle část dluhů. Přišlo by to levněji, než obchod s Turkem a pomohlo by to členskému státu Unie, jehož politik je shodou okolností komisařem EU pro migraci.
Cesta přes Balkán je nyní k nelibosti Angely M. zarubaná. I to se na vlně ekonomické části migrace může projevit pozitivně. Situace regulérních uprchlíků – a tedy většinou oprávněných žadatelů o azyl – by se dala při uplatnění evropských (ne tedy tureckých) standardů řešit v bezpečné členské zemi EU. Nešťastníci v Idomeni se nyní na nějaké humánní rozhodnutí v blátě, zimě a dešti určitě třesou. Cílem je pro ně bohatý Západ, ne Řecko. Země však může být v jejich případě bezpečnou přestupní stanicí. Kam by z ní po úspěšném ukončení azylové procedury případně odešli, by samozřejmě nebyla věc nějakých kvót, ale jen a jen jejich volba.
Nejvíc by ostrouhal Davajkudlu. Napadá vás ale, komu na tom vyděrači záleží?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
