Přestože jsem tentokrát neuspěl, považuji tuto performanci za jednu ze svých nejúspěšnějších. Snažím se v nich totiž prolnout a spojit umění se životem a život s politikou. Tím se chci co nejextrémněji odklonit od současně chápaného umění, které se stále více a více stává prostitutem prodávajícím se kapitalistickému trhu a nastavujícím všechny své orgány pro uspokojení jeho laciné dekorativní tržní estetice. Přitom je umění nejcennější a neprodejní hodnotou, kterou lidská společnost evolučně vytvořila a jedině pomocí ní může přežít i do budoucna. Hodnotou, která má hlavně etický rozměr.
Leč, jak se zdá, kapitalistický ekonomický systém svojí sebezáhubnou žravostí naprosto zatemnil mozky lidstva a žene ho až do vyhynutí života na naší malé kuličce, pokyvující se v elektromagnetických vlnách vesmíru.
Proto dnes musí být každé umění politické a autenticky prožívané a každý umělec musí být revolučním politikem, který se snaží zlomit hnáty před našimi zraky skákajícím iluzím života. Politickým umělcem, který se touží dostat co nejvíce do jádra dnešní politické tragédie, aby ji zbavil hniloby bezohledné rakovinové vychcanosti.
Dnes není čas na umění zdobící a okrášlující aroganci slepých sobeckých zbohatlických kreténů, za kterými se, jak za smradlavými hovny, ženou roje konzumerských much, toužících celý život vdechovat jen zápach peněžní matérie!
Dnes musíme použít umění jako nejúčinnější zbraň!
Na shledanou při příštích prezidentských volbách!
Milan Kohout
autor: PV