Masarykova demokratická (dříve dělnická) akademie meditovala nad knihou Debt: The First 5000 Years. Trhy s penězi vznikají podle ní znovu až s objevem Nového světa, a v té době je jejich společníkem opětovný „rozvoj“ otroctví.Dle autora, antropologa Davida Graebera však disponovaly všechny režimy v dějinách mechanismem, jenž měl zabránit společenskému kolapsu. Především to bylo odpouštění dluhů. Jak lze v tomto kontextu chápat moderní dobu? Jako pokračování doby, kdy byl objeven Nový svět. Nejenže nemá pojistky proti nadměrnému zadlužení obyvatelstva, ale vlastně se vydala přesně opačným směrem. Nezavedla instituce na ochranu dlužníků, ale věřitelů (Graeber tak označuje i Mezinárodní měnový fond), které půjčují podle neekonomického sloganu „dluhy se musejí splácet“.

Jen v tomto ohledu je současná finanční krize dle Graebera výjimečná. Všechny ostatní hlavní ukazatele jsou stejné jako u starověkých společností před kolapsem. V této své výjimečnosti je však krize i potenciálně osudová. Důsledky ekonomického, potažmo společenského kolapsu, ke kterému směřuje propojené a zadlužené světové společenství, mohou být stejně bezprecedentní, jako je výjimečná současná krize.

Z diskuse vyplynulo, že zrušení peněz a dluhů je řešením situace, které však může nastat až po zespolečenštění základních výrobních prostředků, kterému brání zkorumpovaní politici, loutky velkokapitálu, zejména toho finančního.  Ten zároveň vlastní Fed (americkou emisní banku), který se podvody a násilím snaží získat měnovou světovládu. K tomu republikánští i demokratičtí parlamentní politici zneužívají americkou armádu, která místo obrany teritoria USA intervenuje po celém světě vůči odpůrcům této hegemonie.