Miloš Horký: Babišova "Hra o trůny" aneb Integrita EU v ohrožení

Jde skutečně o hodně – jde o jmenování předsedy Evropské komise. Jde o souboj dvou velkých frakcí v Evropském parlamentu - EPP, kterou podporuje Německo a ALDE, za níž stojí Francie.

Ale ve skutečnosti - zdaleka nejde jen o tuto „prebendu“. Podle serveru Politico se právě tento spor může stát symbolem „boje o integritu Evropské unie“. Stále nevěříte?

V souvislosti s piknikem mladých lidí na Václaváku - v media tento „piknik“ nazývají demonstracemi - Politico poznamenal – „Jak dlouho bude Guy Verhofstadt a Emmanuel Macron podporovat svého oblíbeného oligarchu?“ Tím oblíbeným oligarchou obou politiků má být premiér Babiš! Politico má do značné míry pravdu v tom, že český premiér si dokázal najít cestu k oběma zmíněným francouzsky mluvícím politikům, také díky své perfektní francouzštině. Nic podobného by se mu však asi ani při sebelepší „fließend Deutsch“ u německé kancléřky nepodařilo.

Pohleďme však na dnešní „trable“ tak trochu z „globálního“ hlediska. Já vím, je to takové okřídlené rčení, které dnes už prakticky nikomu nic neříká, ale pohleďme na náš problém „systémově“, pohledem příští generace – tedy pohledem těch, kteří budou vládnout obyvatelstvu v české kotlině (ať už je to kdokoliv z pestrého politického spektra) - řekněme za takových 20 let.

Historicky - český premiér již dávno obdržel mediální nálepku „populisty“, a té se už nikdy nezbaví. Ani za 20 let.

Proč je Andrej Babiš „populistou“? Čtenář je o tom zcela jistě dostatečně informován českými medii, jeho „populismus“ je na mediální tapetě každý den.

A tak tedy jen krátce: vláda se pod jeho vedením dopustila dvou těžkých „hříchů“: připustila významné zvýšení minimální mzdy a její ministryně (bez ohledu na stranickou příslušnost) podporuje odbory v boji o zvyšování průměrné mzdy.

Aby bylo jasno - žijeme v kapitalismu, a tak každému musí být dostatečně zřejmé, že pokud dojde k významnému navýšení mzdových nákladů, tak je to zisk, který přijde zkrátka (při jinak stejném kapitálovém vybavení). A zisk je jednak zdrojem dividend, je ale také zdrojem pro příští inovace a technický pokrok. Čili – Babišova vláda významně „podvázala“ další rozvoj kapitalistického „systému“ u nás. Každý, kdo brání rozvoji „systému“, tedy „pracuje“ proti němu - zaslouží, aby byl postaven „na pranýř“. Jsem si jist, že ti, co budou vládnout v české kotlině za 20 let, označí Babišovu vládu jako spolek, který ekonomicky brzdil rozvoj „systému“, tedy emočně vyjádřeno - „plundroval štěstí našich dětí“.

A tím druhým „hříchem“ Babišovy vlády je bezbřehá demokratizace českého politického života. Z tohoto pohledu je „český“ případ vskutku vyjímečný i v evropském srovnání. U nás můžete na premiéra křičet, sprostě mu nadávat, můžete na něho plivat, dokonce můžete vyzývat k násilí na prezidentovi či dokonce k jeho zabití, můžete si dávat na bilboardy dehonestující výroky o něm - a nic se neděje! Nemluvím o kultuře projevu, mluvím o sprostých urážkách. Ti, co v české kotlině budou vládnout za 20 let, zcela jistě označí toto období za období „anarchie“. A budou mít „milión“ důvodů, něčemu podobnému předejít – pokud možno už dnes. Inu - aby se to již neopakovalo. Nejlépe už nikdy...

Prostí lidé mnohdy zápolí o každodenní přežití, o střechu nad hlavou, čelí exekucím, bojují, aby jejich životní standard neklesl pod úroveň hladiny chudoby, jsou lidmi, kteří ani zdaleka nemají možnost dohlížet důsledky svých činů, jež se mnohdy začnou dotýkat jejich životů až po mnoha letech, jako například přijetí Lisabonské smlouvy.
Vy, co jste hmotně zabezpečení až do „pátého“ kolena, nepohlížejte na ně „svrchu“. Oni bojují o svoje přežití.

Výhodou, avšak i povinností těch, kteří jednou budou vládnout těm, co budou žít v české kotlině, je - domýšlet tyto důsledky již dnes.

A ti se již dali do díla. Není náhodou, že demonstrace „na Václaváku“ propukly právě v období voleb do Evropského parlamentu, podobně jako není náhodné načasování protestů „žlutých vest“ ve Francii.

Jde o mnoho a Česko na to může „šeredně“ doplatit. Jak říká bývalý ministr Vondra, nově zvolený člen Europarlamentu - „to nedopadne dobře“.

Něco málo k bývalému ministru – právě o prvním červnovém víkendu proběhlo opět Bilderberské setkání, tentokrát ve švýcarském Montreaux. Snad jste se již doslechli, že jde o setkání těch, kteří z titulu svých funkcí či z titulu svého bohatství, mají mnoho co mluvit do směru, kterým se bude tento náš svět dále ubírat. A jedním z mála Čechů, který se jednoho z těchto bilderberských setkání zúčastnil, je právě náš bývalý ministr. Takže je nutno jeho jakoby „laxní“ informaci - „to nedopadne dobře“ - brát jako informaci člověka, který pracuje s „nadmíru důvěryhodnými“ zdroji.

Jak je možné, že se Česko dostalo do tak málo záviděníhodné situace?

Na Václaváku se skutečně bojuje o integritu Evropské unie! Pokud zvítězí frakce prezidenta Macrona, má Babiš šanci. Myslím, že Babišova francouzština je výborná...

Pokud ale zvítězí frakce, za níž stojí Německo a Manfred Weber, může to mít pro Andreje Babiše a pro Česko katastrofální důsledky.

Čeští politici jsou v rovině tzv. „velké politiky“ stále ještě tak málo zkušení, a je otázka, jestli vůbec někdy budeme „zkušení“ dostatečně. Například – tvrzení, že nějaký ministr naší vlády „rozbije argumentaci auditorské zprávy EU napadrť“, je projevem hluboké naivity. Podobné je to i s požadavkem premiéra Babiše – „chci si to vyříkat s Junckerem!„ Ano, Jean-Claude Juncker sice mluví výborně francouzsky, ale mám obavu, že tentokrát Babišovo kouzlo působit nebude. Tak se politika v Evropě přece nedělá.

Uvědomme si – nejde o spravedlnost, jak by si snad mnoho lidí – mnoho prostých lidí - mohlo myslet.
Jde o moc!
Tudíž, jestli „to nedopadne dobře“, tak mnoho lidí, kteří jsou do toho „namočeni“, může jít „do tepláků“ - prosím-nepřehlédnout zasvěcenou informaci Leo Steinera. A mnoho lidí, kteří poslali do Bruselu příslušné informace, může z toho významně profitovat. Celý systém dotací pro Babišovy podniky je tak složitý, že pro „profíky“ z Evropské komise nebude nic jednoduššího, než dostat pár lidí „za katr“.

Snad si ještě pamatujete veterána evropské politiky Silvia Berlusconiho. Jeho imperium bylo 2x větší než jsou dnes Babišovy pekárny. A Berlusconi ovládal takřka výhradně – media, proti nimž jsou dnes Babišovy Lidovky – k smíchu. Pokud nastane alternativa, že to „nedopadne dobře“, tak ani tento všeobecně známý fakt Andreji Babišovi nepomůže. Vždyť nejde o spravedlnost – jde o moc!

Celý smysl akce na „Václaváku“, smysl volání po nezávislé justici, je - zasadit rozhodující úder onomu bájnému strašidlu - „populismu“.

Evropské komisi jde samozřejmě o to, aby dosavadní „systém“ i nadále prosperoval. To je přece věc naprosto logická, že „systém“ se brání. A „globální“ populismus tímto může dostat „parádní“ úder.

Zasaďte si to opět do „globálního“ rámce – Nigel Farage a Boris Johnson, dva z nejhorších „populistů“, se chystají – za podpory amerického prezidenta - „populisty“ Trumpa – převzít v Británii politickou moc. Je nanejvýš možné, že si to naši „globalisté“ vyhodnotí tak, že už zvon „bije na poplach“. Že už je „za 5 minut dvanáct“. A snadno se tak může stát, že malé Česko se dostane do soukolí velkých sil – které jednoduše jsou – nad síly jeho.

Je nějaká cesta, jak se z té „šlamastyky“ dostat?

Nevím, jestli je to „cesta“, ale šance by to být mohla. O té možnosti mně – snad mimoděk - napověděl kdosi v nedávném článku v Novinkách.cz, které o zemích Visegrádu napsaly, že je to – „myš, která řve“. Je jasné, že nic už tak nesjednotí čtyřku Visegrádu jako odpor vůči „uprchlickým kvótám“. Ale tento odpor vlastně nastartoval proces, jehož pokračování vidíme dnes na Václavském náměstí.

Možná, že 70 miliónů obyvatel Visegrádu je pro někoho jen „myší, která řve“, ale – i sloni se přece někdy myší bojí... Pro premiéra Babiše by tudy mohla vést cesta k jeho záchraně – a k záchraně našeho „malého“ Česka. Chce to "globální" akci!

Ale berme v potaz i opačnou alternativu, že „studenti“ opět „zvítězí“ – jako v onom roce 1989. Česko dostane obří pokutu a premiér Babiš odstoupí.

Pokud by se skutečně rozvinul tento scénář, pak ovšem premiér Babiš bude vyžadovat po Česku náhradu za - „zmařenou investici“. Což je scénář, který dobře známe z Diag Human. Snad si vzpomenete, že to byl bývalý místopředseda vlády České republiky, dnes už – pravda - dostudovaný právník Jan Kalvoda, který dnes hájí zájmy Diag Human ve sporu proti České republice. Čili člen – druhdy - vládního kabinetu!

Představte si v podobné pozici premiéra Babiše!

S dovolením, milý čtenáři – uvědomme si, že v těchto „hrách o trůny“ nejde o spravedlnost, jde o moc!

Není třeba pochybovat o tom, že je pravda, co premiér Babiš tvrdí – „vykonal jsem vše, co mi nařídil zákon Babiš!“ Pokud by to tak skutečně bylo, mohl by tvrdit, že už zákon Babiš, přijatý Parlamentem České republiky, byl nedostatečný. A že to tudíž není jeho chyba. On jen dodržoval zákon. A dále - na vině je nedostatečná kontrola ze strany úředníků a tedy - zase to není jeho chyba atd. atd.

Na takové kauze by se klidně uživilo 150 advokátů, nikoliv jeden pan Kalvoda!

Pokud byste chtěli oslavovat vítězství studentů z Václaváku, pak se dobře podívejte, komu je dopis adresován – není adresován Agrofertu, je adresován velvyslanci České republiky, který zastupuje Česko v Bruselu – jeho excelenci, panu Jakubu Dürrovi.
(Zná ho vůbec v Česku někdo?)
A předmět auditorské zprávy EU je definován takto:

„Tematický audit k souladu řídících a kontrolních systémů (ČR) s regulačním rámcem týkajícím se opatření k zamezení střetu zájmů Členský stát – Česká republika“

Obviněným tedy není Agrofert, ale Česká republika, předmětem kontroly není Agrofert, ale to, zda Česká republika dodržela, aby její „kontrolní systémy byly v souladu s regulačním rámcem (EU) týkajícím se opatření k zamezení střetu zájmů“.

Jak víme, výnosy Evropské komise jsou nadřazené zákonům České republiky.

Především tedy - bude to Česká republika, která bude muset vracet fondy získané z dotací. Pokud by tak velmi brzy neučinila, přinese to důsledky ještě horší - viz vyjádření politologa Znoje z minulosti.

Ale s navrácením fondů získaných do rozpočtu z dotací EU, by se roztočil takový kolotoč, že by nejen v české kotlině „nezůstal politický kámen na politickém kameni“, ale mělo by to vliv na všechny státy Visegrádu, a jistě i na všechny – říkejme jim neutrálně - znevýhodněné státy, mezi něž by patřilo i Řecko a Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Portugalsko, ale možná i Francie a Holandsko atd. Vždyť jediným státem, který se v současné EU může chlubit přebytkovým rozpočtem – je Německo.

A pánové Farage a Boris Johnson, a v neposlední řadě prezident Trump - se budou jen smát: „Vždyť jsme vám to říkali...“

V tomto smyslu má vlivný server Politico velikou pravdu: nejde o nic menšího, než o integritu EU!