USA vždy oscilují mezi svými dvěma základními zahraničně-politickými póly. Jednak je to původní izolace od nebezpečně zkažené Evropy jako semeniště nepřátelství ke svobodě a demokracii. Na druhé straně je to zejména od 1. světové války silný sklon zachránit svobodu a demokracii Evropy a potažmo světa před jejich významnými domácími nepřáteli, kteří ohrožují její samotnou existenci a tím nakonec i svobodu jako smysl státní existence USA. Je to staré Wilsonovo heslo: "Svět musí být učiněn bezpečným pro demokracii." Bez jeho nutně konfliktního faktického prosazování bychom v říjnu r. 1918 neobnovili svou státní svobodu na demokratickém základě, právě tak jako v listopadu r. 1989.

 Prezident Obama se k této americké zahraničně-politické tradici nepřiklání, ale pod tlakem dramatických událostí na Ukrajině je k tomu naštěstí více méně donucován.

 Skuteční zastánci občanské a státní svobody nemohou být z výše uvedených důvodů protiameričtí a vyslovovat se proti NATO. Jestliže se takto, tedy nenávistně antiamericky, vyslovují a chovají, měli by se důsledně vyslovovat proti svobodě a demokracii, tedy pro diktaturu...