Na účast chorvatských dobrovolníků oficiálně reagovalo Ministerstvo zahraničí Ruské federace vyzvalo vládu v Záhřebu, aby zabránila účasti těchto dobrovolníků v bojích na Ukrajině.

Na fašizující tendence chorvatských fotbalových fanoušků upozorňovala několik let po sobě britská média, ať to byla reakce na černošského hráče italské reprezentace Maria Balotelliho, dále při jiném utkání s Itálií se na chorvatském hřišti objevila do trávy vystříhaná svastika nebo Britové také píší o šéfovi chorvatských fanoušků rockerovi Marku Perkovićovi, který je známý svým nacistickým pozdravem. Podobné chování zaznamenala dokonce australská média při tenisovém utkání v Davis cupu, kdy chorvatští fanoušci zdravili svůj tým hajlováním.

Pochopitelně velmi citliví na jakýkoliv náznak nárůstu fašistických tendencí v chorvatské společnosti jsou Srbové. Miodrag Lint, který je zástupcem srbských vyhnanců z Chorvatska letos v létě vyjmenovával všechny chorvatské hříchy od ničení památních desek připomínající odboj až k nucení dětí pravoslavných Srbů žijících v Chorvatsku, aby přešly ke katolíkům. Ale také Lint připomněl zpívání fašistických písní a hajlování na sportovních utkáních, koncertech a sprejování fašistických symbolů na zdi chorvatských měst.

Jeden z nejznámější Srbů žijících v Chorvatsku profesor filosofie a sociologie Svetozar Livada současnou situaci okomentoval: „Ve druhé světové válce jsme nad fašismem fyzicky zvítězili, ale po stránce duševní nikoliv. Pod nálepkou bratrství a jednoty našich národů jsme řešili všechny problémy. Ale, jak vychází nyní na povrch, problémy jsme jen zametli pod koberec.“

Srbsko však oficiálně reaguje ústy svých představitelů na chování Chorvatů velmi opatrně. Nejčastěji se kriticky vyjadřuje k neochotě v chorvatských městech, kde žije srbská menšina zavádět nápisy rovněž v srbštině ( viz například rozhovor prezidenta Tomislava Nikoliće , mimo jiné nazvaný Nacionalismus v Chorvatsku má stále dominancil).