To jsou slova odborníka na islám v Rusku Ahmeta Jarlikapova (viz ) z moskevského Institutu mezinárodních vztahů. V Rusku je veřejným tajemstvím, že mnohde muslimové spíše se řídí islámským právem, než ruským zákonodárstvím. Ví se o tom, že na určitých teritoriích mají ženy omezená práva, že existuje mnohoženství, manželství jsou uzavírána s nezletilými.

Podle ruského experta na území, jako je oblast Povolží, Tatarstánu nebo Baškorstánu, je šaria minulostí. Na Severním Kavkaze však šarie žije. Stejně v horských oblastech Dagestánu existují soudy šaria, kdy soudci jsou volení místní komunitou a na práci soudců nahlíží rada muslimských učenců. Většinou se tyto soudy omezují na drobnou kriminalitu nebo spory v rodině. Jarlikapov tvrdí, že rozhodnutí těchto soudů je dost nekompetentní, neboť jim chybí znalosti islámského práva. Navíc dochází k rozporům mezi rozhodnutím oficiálního soudu a muslimského. Například obvykle po rozvodu je v Rusku dítě přidělené matce, zatímco u muslimských soudů je tomu často opačně. U matky může dítě zůstat jen do chvíle, než se žena znovu provdá. Je nemyslitelné, aby dcera žila v domě nevlastního otce. Stejně je tomu s dědictví, kdy v islámských rodinách synové dědí větší část majetku než dcery.

Co se týče mnohoženství Ahmet Jarlikapov tvrdí, že názory jsou přehnané a v Rusku tato forma vztahu mezi muslimy není tak častá. Více se vyskytuje v Ingušsku, ale ani zde to není časté a do rozporu s ruskými zákony se dostává ne více než sedm procent manželství. Stává se to například, když některá žena ovdoví nebo zůstane sama, je „přibrána“ do určité rodiny, aby se sama nepotýkala se životem. Ruští odborníci se shodují, že nejhorší situace rozporu mezi ruskými zákony a šaria existuje v Čečensku a zejména mluví o krevní mstě.

Stát přivírá oči?

Vzhledem k výše popsaným zkušenostem Jarlkapov uvádí: „Je čas přejít od ideologických klišé, a vypořádat se na Kavkaze s těmito skutečnostmi.“ Dále pokračuje: „Musíme se připravit na práci s muslimy v právní oblasti a musíme pracovat otevřeně, bez extremismu a radikalismu. Jen takový a co nejvíce pragmatický přístup bude správný. Musíme spolupracovat se všemi zdravými síly v islámu a nikoliv je pronásledovat.“ Na co však expert poukazuje, je skutečnost, že se jen stěží podaří vzhledem k velké různosti na Severním Kavkaze vybrat jednu osobu – muftího, se kterým by se dalo pak jednat. „Sice Koordinační centrum muslimů Severního Kavkazu je poměrně dost aktivní, ale zatím se nepodařilo vytvořit nic společného pro tuto oblast… Spíše je to zatím otázka pro samotné muslimské vůdce, než pro stát,“ říká Jarlkapov.

Proč se v Rusku nyní o tom tolik diskutuje?

Důvodem je existence Islámského státu a obava z nárůstu islámského extremismu na území ruské federace. Jestliže Jarlakpov na jedné straně mluví o obtížích sjednocení muslimů na Severním Kavkaze pod hlavičku koordinačního centra, nad kterým má stát větší kontrolu, zato se daří sjednocovat muslimy pod jménem „kavkazského emirátu“. Toto sjednocování se děje úspěšně a již delší dobu díky internetu. Využíván je k náboru a koordinaci činnosti. „Kdyby neexistoval internet, život emirátu by byl stěží uskutečnitelný,“ říká Jarlkapov a jedním dechem dodává, že úsilí potlačit internetové aktivity emirátu jen nestačí, je to výzva pro stát a výzvědné služby.

Zatím dochází k blokování internetových stránek, a to zejména „Kavkaz Centra“, ale uživatelé nacházejí „díry“ v přístupu ke zdrojům a využívají služeb Anonymizeru k zakrytí své IP adresy pomocí, které by byli dohádatelní.

Jarlkapov uvádí, že ruští příznivci Islámského státu využívají také Twitter a tvrdí, že jich je nejméně kolem čtyřiceti tisíc. „Jejich účty jsou blokovány, ale okamžitě místo jednoho vznikají dva. Je to sisyfovské úsilí,“ poznamenává ruský expert na islám a muslimy.