Mirko Raduševič: Rumunsko - ulice jako korektiv chyb politiků. Cesta za kořeny korupce

9. 2. 2017 7:35

Rumunsko demonstrace fozo youtubeRumunsko a korupce? Pro nás nic nového pod sluncem. Analyzujeme-li problém, dojdeme z určitého aspektu k základu danému všem postsocialistickým zemím. Začněme v případě Rumunska neobvykle – filmem, a to tzv. novou rumunskou filmovou vlnou.

Mirko Raduševič: Rumunsko - ulice jako korektiv chyb politiků. Cesta za kořeny korupce
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Mapa, vlajka Rumunska.
reklama

Zpráva: V neděli 5.ledna se podle agenturních zpráv účastnilo rumunských demonstrací kolem půl milionu lidí a z toho v Bukurešti 200 tisíc. Demonstrace nepřestávají a na včerejší (7.2.) demonstraci v centru hlavního města přišlo 2500 lidí. Očekává se, že se opět o víkendu počet demonstrujících rozroste. Demonstrující hodlají ve svých akcích pokračovat, dokud vláda nepodá demisi.

Film a mohutné náruživé demonstrace poslední dobou Rumunsko proslavují, a navíc jsou to určité spojité nádoby. Naznačuje to stať o „Legračním naturalismu v nové rumunské vlně“, kde je perfektně popisováno, co ovlivnilo rumunské režiséry: „V Rumunsku byl společenský a politický život ovlivněn postkomunistickými levicovými vládami, ultra-nacionalistickou demagogií, četnými etnickými konflikty s maďarskou menšinou a konfliktní zahraniční politikou balancující v prosazování zájmů EU a USA na jedné straně a na straně druhé Ruska. Ekonomická situace je nestabilní. Privatizace státního majetku dopomohla bývalým komunistickým vůdcům k tomu, aby se stali horní ekonomickou třídou. Trh se otevřel a globální kapitál umožnil mezinárodním koncernům skupovat a pak v rámci globální efektivity popořadě zavírat továrny. To způsobilo masivní nezaměstnanost v zemi, kde tento jev dosud nebyl poznán. Navíc, Rumunsko je nejzkorumpovanější zemí EU, což v této zemi historicky existovalo ve formě prodloužené ruky byrokracie. Sociální, politická, ekonomická a byrokratická omezení tak oslabila životy milionů lidí, a dokonce i horní bohaté třídy. Ta se cítí omezena různými nedostatky, jako jsou nekvalitní infrastruktura nebo složitá byrokracie a další. Tak to aspoň vidí tvůrci – režiséři a dokážou tuto realitu s jistotou sobě vlastní popisovat. Jednou z hlavních charakteristik nové rumunské vlny je objektivita nazírání, pesimismus, dvojsmyslnost, černý humor a podání obrazu chronické nejistoty a rozčarování prostupující národem. Vše jsou to nezbytné prostředky, které umožňují filmařům vyhnout se ideologickému pohledu. Cesare Zavattini říká: Tento způsob realizace je silně účelový s touhou porozumět a přitom se neoddělovat od zúčastněných v dané popsané realitě společnosti.“

Možná trochu šroubovaná charakteristika současné rumunské filmové tvorby nám může poněkud připomínat podmínky vzniku a totožné tvůrčí prostředky československé nové vlny v šedesátých letech minulého století.

Typickým filmem o korupci, který byl v Cannes 2016 oceněn za nejlepší režii, je snímek Zkouška dospělosti (The Graduation) režiséra Cristiana Mungiua (Zlatou palmu získal v roce 2015), který popisuje příběh lékaře Romea těšícího se úctě obyvatel malého města v Transylvánii. Jeho pověst se začne hroutit, když se ve snaze zajistit nadané dceři lepší budoucnost zaplete do řetězce služeb a protislužeb a ztratí tvář i před svou rodinou.

Stejně se korupci věnuje i další starší film z roku 2013 „Pozice dítěte“, pro změnu oceněný hlavní cenou na festivalu v Berlíně. Pojednává o osudu mladíka, který následkem své rychlé jízdy zabije dítě. Mladík patří do vyšší rumunské společenské třídy s portmonkou nabitou kreditními kartami. Matka tohoto vejlupka věří, že úplatky jsou tou správnou cestou, jak přesvědčit svědky, aby nesvědčili v neprospěch jejího syna. Nakonec rodiče mrtvého dítěte se upokojí, když dostanou nějakou peněžní hotovost.

Politologicko-historický aspekt

Možná by někomu tento popis příčin korupce v Rumunsku nemusel stačit a může namítnout, že jde o pohled umělců. Podařilo se nám vyhledat jinou stať popisující z politologicko-historického aspektu kořeny korupce sice na území západního Balkánu, ale vzhledem k historii celého Balkánu nebude takový popis daleko od rumunských podmínek.

Studie „Cultural Roots Of Corruption - The Case Of Western Balkans“ popisuje, jak název uvádí, obecné kulturní důvody korupce v této oblasti. Autoři vycházejí z premisy, že kultura (myšleno v širším smyslu) ovlivňuje chování členů společnosti prostřednictvím zvyků a norem. Tito členové nevědomě zvyky-normy přijímají v průběhu doby, kdy se jistý způsob řešení určitého problému ukázal jako efektivní a stal se takto přijatým modelem. To je také důvod, proč se kultura stává tou největší překážkou ve snaze o změnu chování. Kultura prostřednictvím systému sdílených hodnot usměrňuje – standardizuje chování při interpretaci skutečnosti. Tak se i korupce stává formou chování a jako společenský jev je v určité společnosti chápána jako standardní chování, jako něco, co je přijímáno jako normální.

Stejně jako v ostatních bývalých socialistických zemích je korupce na Balkáně zakořeněná ještě z dob minulého režimu. Důvodem je velký vliv jediné vedoucí politické strany a jednotlivců, kteří ji prezentují a ztělesňují daný politický systém. Tento systém nebyl dostatečně transparentní a neobsahoval v sobě mechanismy občanské kontroly a svobody výpovědi sdělovacích prostředků. To vše přispělo k vytvoření příznivého prostředí, kdy stát peníze vybrané od lidu dokázal mimo jiné také nasměrovat do kapes jednotlivců blízkých režimu. Tento proces byl doprovázen jednostranným monopolním určováním cen, neexistencí trhu, kvótami, licencemi, což vše způsobovalo nedostatek zboží, kdy určité osoby měly v redistribuci výsadní právo. Existoval monopol na organizaci finanční pyramidy a dalších, pro mnoho z nás známých, základů fungování totalitární společnosti.

Mimoto, právě na Balkáně se kořeny korupce datují ještě dále, a to do doby bývalých režimů, existujících království, včetně osmanské říše, kdy se zde nepodařilo přijmout některé evropské liberální hodnoty, jako jsou právní stát, posvátnost soukromého vlastnictví, ochrana individuální svobody a zodpovědnost, péče a dobrovolné zapojení jednotlivců do tvorby veřejného blaha.

Výpověď spisovatelky

Zajímavé je, že i další pátraní po kořenech moci korupce v Rumunsku nás dostává opět do oblasti umělecké. Někdo z balkánských intelektuálů prohlásil, že na Balkáně je to literatura, která se stává jediným mluvčím národa. Podívejme se proto na výpověď německo-rumunské spisovatelky Carmen-Francesky Banciuové, která od roku 1990 žije v Berlíně a svá díla píše převážně německy. Mezi její poslední díla patří knihy Leichter Wind in Paradies (Větřík v ráji) a Berlin Is My Paris – Stories From the Capital (Berlin je moji Paříží – Povídky z hlavního města). Četné její knihy byly přeloženy do několika jazyků, do češtiny zatím nikoli.

„Přes pětadvacet let se Rumunsko nachází na cestě změn. Stejně jako další země bývalého východního bloku se neustále střetává se zbytky komunistické diktatury. Dochází k vývoji, ale také k cestě zpět. Krok kupředu a následně dva zpět. Dále dva kroky dopředu a jeden dozadu… a tak dále a stále dokola. Přichází krize a vždy se zdá, že je země již na pokraji katastrofy a padá do chaosu. Přesto se vše svým způsobem zlepšuje. A co má nyní nastat?“ ptá se v úvodu rumunsko-německá autorka Carmen-Franceska Banciuová a pokračuje se svým viděním současného rumunského dění.

„Tentokrát lidé nevyšli do ulic z důvodu nedostatku financí, vysokých daní nebo jiných materiálních důvodů. Lidem ani tak nejde o protivení se návrhu zákona, o kterém jedná parlament. Reagují na dvě uspěchaná rozhodnutí vlády premiéra Grindeanua vytvořená takřka přes noc. Vzbouřili se proti amnestii pro určité případy korupce, kdy by měli být osvobození odsouzeni politici, kteří zneužili svého mocenského postavení. Mezi nimi je také bývalý prezident Klaus Iohannis, který mimo jiné podal žalobu k Ústavnímu soudu. Nebylo by to poprvé, kdy se bývalý státní představitel obrátí proti vlastní vládě.

Ještě před rokem se stalo, že lidé protestovali a padla vláda. Je však s podivem, že v následných prosincových volbách v roce 2016 byla opět zvolena stejná demokratická strana. Přišla s velkoústými sliby o blahobytu pro všechny. Je zde však také jedna záležitost, a to, že voliči by museli přivřít oko nad tvorbou zákonů týkajících se korupce. Na vysvětlenou to znamená, že sice bude dopřán blahobyt, ale za cenu nedůsledného boje proti korupci a menší možnosti lidu zasahovat do demokratického rozhodování. V tom se zdá, že se politici přepočítali… Lidé pochopili, že tentokrát nemohou ponechat budoucnost své země v rukou staré politické gardy,“ takto popisuje Carmen-Franceska Banciuová příčiny současných demonstrací, které se rozšířily do většiny rumunských měst. K tomu dodává, že Rumuni pochopili, že na ně vláda nastrojila past, že jen využila jejich přízně a zradila jejich zájmy. Spisovatelka si také všímá skutečnosti, že doposud byla pro mladé lidi v Rumunsku politika svým způsobem „vedlejší“ a jejich účast na předchozích demonstracích byla sporadická. Nyní zjistili, že se demokracie v zemi nachází v ohrožení, a tím také i jejich budoucnost. Proto pochopili, že se musejí aktivně protestů zúčastnit.

„Přispěli kreativním způsobem, slogany, dobrou organizací a vytrváním demonstrovat, přestože je zima a mráz. Probudilo se v nich politické a společenské vědomí,“ říká Banciuová a zdůrazňuje, že navíc jsou dobře informovaní, více vzdělaní, politicky formovaní. Spisovatelka o spojení mládeže a starších demonstrantů tvrdí, že „rozhodně již nejde jen o masu, se kterou lze manipulovat.“

Z výše uvedeného lze usuzovat na to, že Rumunsko se probudilo z určité politické letargie a opět se zde „ulice“ stává korektivem chyb způsobených politiky. V souvislosti s tím ale Carmen-Franceska upozorňuje na historii Evropy, kdy se mnohokrát již stalo, že právě „ulice“ někdy přivedla některé země na scestí. Proto podle ní by bylo třeba, aby nejen v Rumunsku byli u vlády politici, kteří dokážou vést dialog a připustit různorodost názorů.

Kdo by se chtěl blíže seznámit s dílem uvedené autorky, může si přečíst úryvek v angličtině „Mother´s Green Dress“ z její knihy „Mother's Day: Song of a Sad Mother“.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Kovalčík: Rychlé, plánované a úmyslné promoření lidské populace koronavirem mi připadá neetické

22:02 Václav Kovalčík: Rychlé, plánované a úmyslné promoření lidské populace koronavirem mi připadá neetické

Rychlé, plánované a úmyslné promoření lidské populace koronavirem mi připadá neetické, i když se tom…