Mirko Raduševič: Srbské směřování na Západ. Nejlepší sousedské vztahy

19.03.2015 17:33

Včera na území celého Srbska došlo k zatýkání sedmi lidí v souvislosti s masakrem v bosenské Srebrenici. Když si Srbové kupovali dnešní noviny, zpráva je evidentně musela zaskočit, neboť se jedná o vůbec první zatýkání od masakru. Na druhé straně je však nepřekvapila zpráva, že srbská delegace dnes jedná v sídle NATO.

Mirko Raduševič: Srbské směřování na Západ. Nejlepší sousedské vztahy
Foto: Redakce / repro Facebook
Popisek: Srbská vlajka
reklama

Obě skutečnosti vzájemně souvisí, neboť Srbsko respektive nynější jeho politické vedení se rozhodlo pro prozápadní směr své politiky, zejména se jedná o vstup do EU. Přitom tato politika vychází vstříc Západu, ale nechává otevřená zádní vrátka do Ruska. Evropa za dnešní geopolitické situace věnuje vývoji v Srbsku zvýšenou pozornost.

Srebrenica

Zatím bylo zatčeno sedm osob a ve zprávě je uvedeno, že policie pátrá po dalších. Jedná se o vůbec první zatýkán í v Srbsku po události, která se odehrála před dvaceti lety. 6. července 1995 došlo k útoku na Srebrenicu nacházející se v muslimské enklávě ve východní části Bosny a Hercegoviny a po pěti dnech vstoupila do Srebrenice armáda pod vedení generála Ratko Mladiće. Její příslušníci do 19. července povraždili zdejší muslimské muže a chlapce. Ženy a děti byly během dvou dnů odtud deportovány. Celkem bylo usmrceno kolem osmi tisíc lidí.

Ke včerejšímu zatýkání uvedl zástupce hlavního žalobce Bruno Vekarić  prohlášení: „Nikdy jsme se nezabývali zločinem takových rozměrů. Důležité je, že Srbsko tuto situaci řeší cestou soudního procesu.“ Již dříve, v roce 2002 vydala nizozemská vláda prohlášení, ve které přiznává, že svůj podíl viny na masakru nesou nečinností rovněž nizozemští vojáci. Tehdy nizozemská vláda a náčelník generálního štábu armády podali demisi.

Jeden ze zatčených Srbů je podle agentury AP Nedeljko Milidragović zvaný „řezník“, který je v současnosti úspěšným byznysmenem.

Ze zločinu genocidy již byli obvinění tehdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadjić a generál Ratko Mladić. Po třinácti letech ukrývání byl v roce 2008 zatčen Karadjić a v roce 2011 byl zatčen Mladić. Oba jsou souzení v Haagu soudem pro válečné zločiny.

Zatím bylo nalezeno, identifikováno a pohřbeno 6066 obětí ve150 různých lokalitách a z toho bylo objeveno 74 masových hrobů.

20. září roku 2002 byl v Potočanech u Srebrenice za účasti amerického prezidenta Billa Clintona otevřen památník obětem.

Zprávě o Srebrenici věnují dnes velkou pozornost rovněž americká média (viz Washington post, ale i další ).

Jednání na nejvyšší úrovni s NATO o operacích EU

Srbský ministr zahraničních věcí Ivica Dačić a ministr obrany Bratislav Gašić jednají dnes v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Takové jednání zajímá nejen Evropu, ale rovněž USA a Moskvu. Oficiálně se mluví, že na programu je analýza vzájemných vztahů, rozšíření politického dialogu s ohledem na nedávno uzavřený akční individuální plán partnerství (IPAP). Schůzka nabývá rovněž významu v tom, že Srbsko je pro letošní rok předsednickou zemí OBSE. IPAP je nejvyšším možným stupněm spolupráce s NATO v rámci programu Partnerství pro mír. Srbsko vstoupilo do programu až letos  15.ledna, neboť loňský vstup vetovala Albánie.

Jen mezi řádky srbských médií lze sledovat celkovou vojenskou strategii lavírující mezi NATO a Ruskem v zajištění bezpečnosti své země. Obklopená je většinově (mimo Makedonie a Bosny) zeměmi NATO, které však neměly a nemají pochopení pro její problémy s Kosovem. To je důvod obecných formulací spolupráce. Objevila se některá vyjádření člena generálního štábu podplukovníka Velimira Mandiće, který naznačil, že spolupráce s NATO by se měla ubírat na poli obrany proti „novým bezpečnostním rizikům s důrazem na schopnost čelit terorismu, počítačovým útokům, pašování zbraní, ilegální migraci a potížím s energetickými zdroji.“ Z toho lze vyčíst, jak opatrně obě strany našlapují kolem Ukrajiny a Ruska, o kterých nenajdete v souvislosti s jednáním zmínku. Pouze se mluví o interoperabilitě srbské armády, její výuce a výcviku, aby byla schopná se účastnit operací OSN a je zde však přiznání operací EU, o kterých nikdo ale nemá zatím ponětí.

IS v Bosně

Dnešní zprávy o zatýkání viníků srebrenického masakru přivítali bosenští politici a okamžitě zaslali do Srbska zprávy o své vděčnosti za tento počin.

Představitelé obou zemí však musí řešit další významný problém, který zejména tíží srbskou stranu. Problémem je existence Islámského státu v Bosně, o čemž přinesly zprávu a foto-svědectví světové agentury. Ve vesnici Dolnja Maoča, necelých třicet kilometrů od srbských hranic, se objevily, nikoliv poprvé, na domech černé vlajky Islámského státu. Edis Bosnić, který je členem zdejší selefistické odnože muslimů v médiích tvrdil, že vesnice žije zcela normálním a běžným životem. „Vlajky, které se objevily, nepatří do naší komunity,“ řekl Bosnić. Událost následně vysvětli tím, že se jedná o dvojici lidí, kteří přicestovali neznámo odkud a vyvěsili vlajky na opuštěném domě.Této verzi málokdo v Srbsku věří, neboť se ví, že již deset let je bosenská vesnice v hledáčku tajné policie pro podezření spřažení zdejších obyvatel Gornja-maoča 1s teroristy. V souvislosti s tím se mluví o Nusretovi Imamovi, který je neformálním vůdcem bosenských vahabistů, který měl odjet do bojů v Sýrii. Po něm převzal vůdcovství Husein Bosnić, který se prý často vyskytoval právě ve vesnici Dolnja Maoča. V září minulého roku byl zatčen a obviněn z financování a rekrutování bosenských občanů do války v Sýrii.

Před měsícem došlo v Sarajevu k incidentu, když skupina extrémistů vnikla do mešity na jednom sídlišti, kde se konal obřad. Svědkové tvrdí, že útočníci měli na sobě černá trička se znaky IS.

Nejlepší sousedské vztahy

Zajímavé je, že Srbsko dnes konstatuje, že nejlepší vztahy má se svým severním sousedem Maďarskem. Nebylo tomu tak v minulosti a to vzhledem k napětí, které vyvolávala existence velké maďarské menšiny žijící ve Vojvodině. Dnes odborník na vzájemné vztahy Alexandar Popov z Centra pro regionální otázky v Novém Sadu konstatuje: „Před dvěma lety došlo k historickému smíření, kdy premiéři obou zemí uctili památku obětem Srbů ( na začátku války) a Maďarů (na konci války)… Existuje bilaterální dohoda o právech menšin a pravidelně se konají jednání smíšené komise.“

Maďarsko vlévá Srbsku naději na podporu jeho vstupu do EU, což není zcela zřejmou záležitostí s ohledem na to, že v jednu chvíli se postavilo proti Rumunsko.

Vše naznačuje tomu, že Srbsko v současné době velice usiluje o vstup do EU, nabírá prozápadní směr a naprosto tomu podřizujeme svoji politiku i přes některé překážky, které jsou mu do cesty kladené.

Kam a jak se dále vyvine srbská prozápadní politika, záleží na otázkách týkajících se Kosova, o které nehodlá Srbsko v žádném případě přijít. V srbských médiích v této souvislosti se objevují zprávy o tom, že se v EU objevuje tlak na pětici zemí, které dosud neuznaly Kosovo jako samostatný stát. Jsou to Řecko, Rumunsko, Španělsko, Kypr a Slovensko. Mluví se o tom, že Řecko a Rumunsko by se měly stát prvními z této pětky, které Kosovo uznají.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: literarky.parlamentnilisty.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Radomil Bábek: Doufáme, že pro vás nejsou podnikatelé a živnostníci „nekalými živly“

21:36 Radomil Bábek: Doufáme, že pro vás nejsou podnikatelé a živnostníci „nekalými živly“

Otevřený dopis ministru obrany ČR Lubomíru Metnarovi