Obě skutečnosti vzájemně souvisí, neboť Srbsko respektive nynější jeho politické vedení se rozhodlo pro prozápadní směr své politiky, zejména se jedná o vstup do EU. Přitom tato politika vychází vstříc Západu, ale nechává otevřená zádní vrátka do Ruska. Evropa za dnešní geopolitické situace věnuje vývoji v Srbsku zvýšenou pozornost.

Srebrenica

Zatím bylo zatčeno sedm osob a ve zprávě je uvedeno, že policie pátrá po dalších. Jedná se o vůbec první zatýkán í v Srbsku po události, která se odehrála před dvaceti lety. 6. července 1995 došlo k útoku na Srebrenicu nacházející se v muslimské enklávě ve východní části Bosny a Hercegoviny a po pěti dnech vstoupila do Srebrenice armáda pod vedení generála Ratko Mladiće. Její příslušníci do 19. července povraždili zdejší muslimské muže a chlapce. Ženy a děti byly během dvou dnů odtud deportovány. Celkem bylo usmrceno kolem osmi tisíc lidí.

Ke včerejšímu zatýkání uvedl zástupce hlavního žalobce Bruno Vekarić  prohlášení: „Nikdy jsme se nezabývali zločinem takových rozměrů. Důležité je, že Srbsko tuto situaci řeší cestou soudního procesu.“ Již dříve, v roce 2002 vydala nizozemská vláda prohlášení, ve které přiznává, že svůj podíl viny na masakru nesou nečinností rovněž nizozemští vojáci. Tehdy nizozemská vláda a náčelník generálního štábu armády podali demisi.

Jeden ze zatčených Srbů je podle agentury AP Nedeljko Milidragović zvaný „řezník“, který je v současnosti úspěšným byznysmenem.

Ze zločinu genocidy již byli obvinění tehdejší vůdce bosenských Srbů Radovan Karadjić a generál Ratko Mladić. Po třinácti letech ukrývání byl v roce 2008 zatčen Karadjić a v roce 2011 byl zatčen Mladić. Oba jsou souzení v Haagu soudem pro válečné zločiny.

Zatím bylo nalezeno, identifikováno a pohřbeno 6066 obětí ve150 různých lokalitách a z toho bylo objeveno 74 masových hrobů.

20. září roku 2002 byl v Potočanech u Srebrenice za účasti amerického prezidenta Billa Clintona otevřen památník obětem.

Zprávě o Srebrenici věnují dnes velkou pozornost rovněž americká média (viz Washington post, ale i další ).

Jednání na nejvyšší úrovni s NATO o operacích EU

Srbský ministr zahraničních věcí Ivica Dačić a ministr obrany Bratislav Gašić jednají dnes v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Takové jednání zajímá nejen Evropu, ale rovněž USA a Moskvu. Oficiálně se mluví, že na programu je analýza vzájemných vztahů, rozšíření politického dialogu s ohledem na nedávno uzavřený akční individuální plán partnerství (IPAP). Schůzka nabývá rovněž významu v tom, že Srbsko je pro letošní rok předsednickou zemí OBSE. IPAP je nejvyšším možným stupněm spolupráce s NATO v rámci programu Partnerství pro mír. Srbsko vstoupilo do programu až letos  15.ledna, neboť loňský vstup vetovala Albánie.

Jen mezi řádky srbských médií lze sledovat celkovou vojenskou strategii lavírující mezi NATO a Ruskem v zajištění bezpečnosti své země. Obklopená je většinově (mimo Makedonie a Bosny) zeměmi NATO, které však neměly a nemají pochopení pro její problémy s Kosovem. To je důvod obecných formulací spolupráce. Objevila se některá vyjádření člena generálního štábu podplukovníka Velimira Mandiće, který naznačil, že spolupráce s NATO by se měla ubírat na poli obrany proti „novým bezpečnostním rizikům s důrazem na schopnost čelit terorismu, počítačovým útokům, pašování zbraní, ilegální migraci a potížím s energetickými zdroji.“ Z toho lze vyčíst, jak opatrně obě strany našlapují kolem Ukrajiny a Ruska, o kterých nenajdete v souvislosti s jednáním zmínku. Pouze se mluví o interoperabilitě srbské armády, její výuce a výcviku, aby byla schopná se účastnit operací OSN a je zde však přiznání operací EU, o kterých nikdo ale nemá zatím ponětí.

IS v Bosně