Jsou to jen dva náznaky doby nazývané sweet sixties. Byla to doba přerodu a obvykle lidé o ní mluví z pohledu umění nebo drog. Z aspektu politického se většinou zmíní o studentských bouřích zejména na pařížské Sorboně nebo u nás o Pražském jaru a 21. srpnu. Málo se mluví o tom, že politické děje ve sweet sixties byly podmíněny již v padesátých letech v době Mary Quant, a to na obou stranách Atlantiku.

Jednalo se o hnutí dlouhou dobu se rozvíjející se a přežívajcí dodnes ( v trochu jiné podobě) a nazývané anglickou zkratkou CND (The Campaign for Nuclear Disarmament). Než  touto zkratkou je hnutí proslulé svým logem - obraceným písmenem ypsilon. CND se také proslavilo svými Velikonočními pochody (Easter marches), zejména známým pochodem ve Velké Británii od nukleární základny z Londýna do Aldermastonu.

V té době jsme u nás v Československu znali spíše budování protiatomových krytů a školní protiatomová cvičení s pláštěnkami a lehem na zem s patami směrem k případnému nukleárnímu výbuchu. Přiznejme, že jsme si trochu ťukali na čelo při zprávách o tom, že na Západě ti blázni chodí o Velikonocích pochodovat před atomové základny. Byli jsme otrávení z našich prvomájových pochodů. Divili jsme se, že tam pochodují dobrovolně a bez donucení. Již v tom se rodilo dnešní nepochopení a dělení české společnosti na pro základny a proti základnám.

V Británii se konalo první zakládající shromáždění CND v roce 1958, 17. února (vpravo můžete vidět zvací leták), kde hlavní řečník byl Michael Foot, novinář, spisovatel a hlavně jeden z vůdčích politiků Labour party (byl ministrem práce, členem dolní sněmovny a mimo jiné se proslavil bojem proti mediálnímu impériu Ruperta Murdocha).

Začátek byl v USA

Podstatné je, že vznik CND a Velikonočních pochodů započalo daleko dříve, a to v USA. Málo se ví o tom, že velkou mírou se o boj proti nukleárním zbraním zasloužily také americké ženy svým hnutím WSP - Women Strike for Peace. V té době se prováděly běžně pozemní jaderné pokusy, bez ohledu na radioaktivitu v ovzduší. Do konce roku 1958 bylo testováno 190 atomových a vodíkových bomb, z toho 125 USA, 44 SSSR a 21 Británie.