Andrej Babiš by rád snížil počet poslanců na polovinu, zrušil Senát, snížil počet ministerstev, snížil počet krajů, zavedl většinový volební systém a omezil možnost opozičních poslanců interpelacemi kritizovat vládu.

Osobně bych též rád snížil počet poslanců na polovinu a zrušil senát (neexistuje jeden jediný důkaz, že dvoukomorový parlament je kvalitnější a větší zárukou demokracie než jednokomorový a totéž platí o počtu poslanců), kraje netřeba rušit, jen zrušit jejich samosprávnost, neboť jsme státeček s menším počtem obyvatel než desítky a desítky velkoměst na světě a samosprávnost obcí by byla zcela dostačující, na solidní správu státu netřeba mít dalších 14 vlád a parlamentů. Také snížení počtu ministerstev nemá na kvalitu správy státu negativní vliv, ba právě naopak. Též většinový volební systém nemůže mít rozumné oponenty, neboť opět neexistuje důkaz, že by byl ve svých výsledcích horší a nedemokratičtější než systém poměrný. Možnost opozičních poslanců interpelovat a kritizovat vládu bych však rozhodně ponechal, neboť nic není pro politika zhoubnějšího, než přemíra přitakávačů a nedostatek kritických hlasů.

Jen se ovšem obávám, že všechny tyto rozumné kroky Babiš navrhuje jen jako možný předstupeň svého autoritářského a méně kontrolovatelného vládnutí. Vše tomu totiž nasvědčuje, zvláště osobnost samotného Babiše.

Pokud by však ostatní politické strany na tyto jeho návrhy kývly, solidně vysvětlily voličům, že tyto návrhy rozhodně neohrožují demokracii a následně se pak domluvily na předvolební koalici a společném silném kandidátovi na ministerského předsedu, lehce by spojenými silami Babiše volebně převálcovaly a mohly se pustit mj. do řádného forenzního auditu Babišova hospodaření. To by byla očista české politické scény!

Jenže, jak bývá u nás historicky zvykem, ani zřetelnému zlu se politické strany nedokáží postavit ruku v ruce a následně se pak nestačí divit…