Zdá se, že se blýská na lepší časy: bývalý šéf vládní agentury CzechTrade Ivan Jukl, který nechal mj. vyrobit „Bílou knihu pro vesmír“ o osmdesáti stránkách (s profily firem, které by se mohly zapojit do vesmírných programů) za tři miliony korun, přičemž odborníci tvrdí, že by se dala pořídit do dvou set tisíc, ale je zcela zbytečná, se po odchodu z agentury stal ředitelem ekonomické sekce na ministerstvu zahraničí.

Zřejmě tam mají nějaké přebytky v rozpočtu (kníže toho během spánku tolik neutratí) a tak správně sáhli po odborníkovi nejodbornějším…

Sedm lidí z Pražského dopravního podniku dostalo odměny ve výši přes 8 milionů korun. Za co, je zřejmé každému, kdo cestuje pražskou hromadnou dopravou a podivuje se nad výší jízdného. Zajímavější je ovšem reakce dozorčí rady tohoto podniku, plné komunálních politiků: všichni shodně tvrdí, že o odměnách neměli nejmenší tušení.
Jakpak by na to tato „dozorčí“ slova reagovali dřívější obyvatelé Prahy, kupříkladu kat Mydlář?

V časopisu Týden včera vyšel srdceryvný článek o rodině, které chtějí exekutoři vzít rodinný domek, ačkoliv si jen půjčili na zbudování půdní vestavby pro syna 250.000.-Kč a jak článek končí, „jako by nestačilo, že je rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu přišlo bez úroků již na zhruba 750.000.- Kč“.

To tvrzení je totiž falešné: na těch 750.000.- Kč je nepřišlo rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu, ale rozhodnutí vzít si od soukromé firmy půjčku 250.000.- Kč s tím, že půjčku do půl roku splatí s úrokem 74.000.- Kč a další jejich hloupé kroky.