Boj s dotacemi jako takovými je bojem na nepravém místě. Jistě se shodneme na tom, že moc toho kterého úředníka je odvozena buď od šíře jeho pravomocí, nebo peněz, které může přerozdělovat, popřípadě od kombinace obého.
Úředníků však přibývá a všelijakých kulatých, oválných a hranatých razítek též, takže zákonitě vzniká větší tlak na rozšiřování jejich pravomocí a zvětšení balíku peněz, o kterém mohou rozhodovat.
Z toho ovšem zákonitě plyne, že boj musí být veden proti míře byrokracie, proti množství zbytečných úřadů, proti množství přerozdělovaných peněz. A tento boj v posledních letech občané dramaticky prohrávají, neboť zde neexistuje natolik silná politická strana, která by jej dokázala efektivně vést.
Navíc existuje jedno velké nebezpečí: jakmile počet úředníků a jejich rodinných příslušníků spolu s podnikateli, kteří profitují na státních zakázkách a dotacích, opět spolu s rodinnými příslušníky a částí zaměstnanců, spolu s lidmi, kteří dostávají od státu víc, než do něj vkládají, dosáhne určitého počtu, nelze s programem efektivního boje s byrokracií a přerozdělováním ve volbách uspět.
Bohužel se k této situaci každým rokem s každým novým úředníkem a každým novým příjemcem dotací a sociálních dávek rychle přibližujeme…

***

Miroslav Urban na facebooku:
Stavím teď rodinný dům
Povinné nakládání s dešťovou vodou:
hydrogeologický posudek 6000
retenční jímka 35 000
vsakovací tunely 29 000
materiál okolo (trubky, geotextilie, obsyp) 6000
doprava, vyhloubení jámy, usazení, obsyp, zapojení 15 000
Občanovi, který staví dům, je toto uloženo povinně, protože je potřeba udržet dešťovou vodu v krajině.
Poznámka: Nemám naprosto nic proti tomu udržovat vodu v krajině, ba naopak, považuji to za nesmírně důležité. Ale je trochu nefér, když tuto povinnost má občan na svém malém pozemku, nikoliv zemědělec na tisících hektarů.