Je náš problém, nakolik jsme přizpůsobeni se sami pochopit ve svém bytí. Jestli chápeme spolupráci jako nutnost a slovo odsouzení je jejím výrazem, pak není jiné východisko. Dosud jsme žili ve společnosti, která hájila svůj zájem v podstatě vždy na základě pravověrných hnutí a ideologií (fundamentalistických) se zaměřením na tradiční mocenské atributy. Za současné situace však změnily již své historické místo. V tom je obraz reálné situace a podstata uvažování. Již před námi nestojí to okřídlené Černiševského „Što dělat“. Dnes je to operativní povinnost.

Multipolární svět v podmínkách globální odpovědnosti nás posouvá k jednotnému univerzálnímu zájmu. Rozpad bipolarity, kterého jsme dosáhli podmínil a inicioval nové světové bezpečnostní prostředí a dal tak poprvé důvěře a spolupráci operativní charakter v zájmu univerzality bezpečnosti. Jednalo se o období osmdesátých a devadesátých let minulého století. Iniciátorem z vnitřní nutnosti a hledání nové společenské perspektivy bylo, a je to historický fakt - Rusko.

Vojenské přeshraniční střety patří minulosti spolu s jejich komplexní zbraňovou výbavou. Funkce individuální moci ztratila svoji podstatu. Soupeření a nebezpečenství nemá již svoji tradiční formu vzájemného protichůdného sledování jednotlivých zájmů, často krytých pod označením národních.

Svět není však bezpečný. Vyvstaly nové oprávněné priority naší obavy, kterým je nutno čelit. Jejich charakter je univerzální a ohrožuje lidstvo jako takové. Jisté současné tendence k nedůvěře či dokonce k nepřátelství vycházejí z nepochopení podstaty stavu a hrozeb současného světa, který již není a ani nemůže v budoucnu být v jeho rozdělení třeba pod jinou geografii nebo v ideologii.

Vzpomeňme jen na nutnost zajištění nešíření zbraní hromadného ničení nebo nebezpečí organizovaného teroru a různé druhy kriminality. Pokud bylo použito slovo univerzální, tak jen v zájmu objektivního zdůraznění společného zájmu lidí jako takových, ale i s upozorněním na zvýšenou odpovědnosti mocností, jimž kapacita dává a určuje větší možnosti a tím i podíl vlastní nutné účasti.