Tehdy nám tato věta svým obsahem připadala snad až úsměvná. Dohromady nic nám sdělení v ní tenkrát neříkalo. Ačkoliv samozřejmě skoro každému z nás, tehdy dětí, prarodiče nebo rodiče občas vyprávěli, jaké oni měli dětství nebo mládí. Většinou z jejich vyprávění vyplynulo, že toho sice měli méně než my, žili tedy po hmotné stránce skromněji, ale jejich život byl mimo toho velmi pestrý. Nežili v zajetí technických vymožeností, trávení času v nákupních centrech či na sociálních sítích. Místo počítačů, mobilů a podobných civilizačních výdobytků chodili na brigády nebo za sportem a kulturou. Přestože by mnozí z nás s nimi neměnili, staré časy nás přitahují nejen jistou nostalgií. Čas od času nezaškodí udělat si sondu do minulosti a připomenout si třeba události v tehdejším Československu, které probíhaly například před 80 lety. Tedy v roce 1937.

Rok 1937 byl předzvěstí laviny událostí příštích, které vyústily až do tragického konce republiky po Mnichovu. Ten jakoby předznamenal již skon TGM v září 1937. Naši dědové a pradědové samozřejmě žili i v tomto roce své všední životy. Chodili do školy nebo do práce, starali se o útulnost svých domovů, sledovali sportovní události a své herecké či hudební idoly. Co podstatného vlastně přinesl rok 1937? Jaké byly tehdy životní poměry? S čím vším se naši předkové museli potýkat a jaké významné události přinesl tento rok?

O skutečných poměrech konce 30. let v Československu mnohem více než prvorepublikové filmy může vypovídat jen několik prostých údajů. I v roce 1937 zůstávají mzdy zaměstnaných dělníků velmi nízké – v průměru činí jen necelých 17 korun denně. Polovina dělníků ale má mzdu ještě nižší. Podle úředních záznamů je tento stav potvrzen i tím, že jen přibližně 40% dělníků se normálním způsobem stravuje, kdežto 60% jich trpí podvýživou. Toto platí i o dětech. Z více než půl milionu nezaměstnaných dělníků pobírá v té době jen třetina z nich nějakou státní podporu. Pětina státních zaměstnanců má měsíční příjem 450 korun. Dluhy těchto zaměstnanců přitom již narostly do výše 2 miliard korun. Nepřipomíná nám to v něčem dnešní dobu? Ačkoliv více než polovina úředníků pracujících v soukromé sféře má plat okolo 1000 korun měsíčně, řada z nich je nucena pracovat jen za třetinu této částky. V průběhu 30. let na druhé straně vzrostla burzovní hodnota průmyslových akcií až o 380%. Peníze tedy jsou, jde jen o to, ve kterých kapsách se nacházejí. Ukazuje se nutnost dalších velkých investic. Vždyť jen v Čechách je v roce 1937 ještě stále téměř 5 tisíc obcí bez silničního spojení a v celé zemi pak dokonce na 6 tisíc obcí není elektrifikováno. Stále je příliš mnoho obcí bez plně funkčního vodovodu a kanalizace.

Květen roku 1937 je měsícem sjezdů hned několika významných politických stran. V Praze se scházejí sociální demokraté a národní socialisté. V témže měsíci probíhá i sjezd německých sociálních demokratů. Na všech těchto jednáních se hovoří i o aktuální situaci a ohrožování země ze strany sousedního Německa, které stále stupňuje své požadavky a agresivní rétorikou se snaží mezinárodní veřejné mínění manipulovat proti Československu jako zemi utlačující občany německé národnosti. Události posledních let v Evropě ukazují, že k vypuknutí velkého válečného konfliktu může skutečně brzy dojít. Aktuální otázkou se staly snahy o udržení míru, zvláště ve světle probíhajícího konfliktu ve Španělsku, kde místní fašisté za aktivní pomoci Německa a Itálie jakoby testovali, kam až mohou při své rostoucí agresi zajít. I z naší země odcházejí během tohoto roku různými, většinou složitými, cestami dobrovolníci bojovat v mezinárodních brigádách za straně legální vlády proti Frankovým pučistům.

V pohraničních oblastech Čech a Moravy s početným německým obyvatelstvem se již tak napjatá situace, ještě zvýrazněná hospodářskou krizí první poloviny 30. let, neustále vyostřuje. Neutěšené sociální poměry nesou do čela ty nejodpudivější síly cítící velkou oporu v hitlerovském Německu a jeho velmocenských ambicích. Nezaměstnanost v těchto oblastech i ve druhé polovině 30. let stále zůstávala výrazně vyšší než ve vnitrozemí. Někde dokonce až o 100%.