http://russialist.org/interfax-ukrainian-public-split-over-eucustoms-union-options-poll/. Když v Kyjevě převzala moc prozápadní vláda a začala pracovat na vstupu Ukrajiny do Evropské unie, konaly se v jižní a východní Ukrajině proti tomu demonstrace, při kterých docházelo k obsazování místních úřadů. Kdyby kyjevská vláda respektovala odlišnost názorů východních a jižních Ukrajinců, mohla se Ukrajina nenásilně rozdělit, podobně jako se v devadesátých letech minulého století nenásilně rozdělilo Československo na český a slovenský stát. Češi by tenkrát nepochopili, proč mají vést válku proti Slovákům, když s nimi Slováci nechtějí být ve stejném státě. Na Ukrajině je podobná situace. Podle údajů ukrajinské vlády se za první dva měsíce roku 2015 vyhnulo 39.000 Ukrajinců mobilizačnímu rozkazu k nástupu do armády http://www.usatoday.com/story/news/world/2015/05/02/ukraine-draft-dodgers-in-fight-against-separatists/26462801/. Podle německého deníku Handelsblatt se dokonce v Kyjevě vyhýbalo mobilizačnímu rozkazu 95% mužů http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/ukrajinska-armada-zacne-verbovat-cizince-mistni-pred-sluzbou-prchaji-1188941. Podle průzkumu veřejného mínění ukrajinského Razumkov centra bylo 41% Ukrajinců k válce na východě země lhostejných. Vitalij Černětskij, profesor na Kansaské univerzitě a předseda Americké asociace pro ukrajinské studie, původem z Oděsy, řekl americkému deníku USA Today, že západní Ukrajinci jsou si vědomi odlišného vztahu východních Ukrajinců k Rusku a k Evropské unii a nevidí důvod, proč by kvůli tomu umírali http://www.usatoday.com/story/news/world/2015/05/02/ukraine-draft-dodgers-in-fight-against-separatists/26462801/.

Ukrajinská vláda nerespektovala odlišný názor východních a jižních Ukrajinců a proti vzbouřeným územím vyslala armádu. Došlo tak k občanské válce, ve které se kyjevská vláda snaží vnutit svůj názor násilím lidem, kteří ho s ní nesdílejí. Ukrajinská vláda se tak dostala do rozporu s demokratickým myšlením, které se už v průběhu třetího století rozvíjí v západním světě. Kdyby se Západ držel tohoto myšlení, vyvinul by na nově vzniklou vládu západní části Ukrajiny, která se k němu chtěla připojit, tlak, aby nechala východní a jižní část země rozhodnout svobodně o svém směřování. Na evropském kontinentě by tak dál panoval mír mezi národy a spokojený život evropského obyvatelstva, prosperujícího v rozvoji celoevropských ekonomických vztahů.

To se však nestalo. Západní část Evropy se zřekla svých demokratických tradic a, jakkoli by neodporovala osamostatnění Skotska, které by zůstalo ve sféře amerického vlivu, začala podporovat západoukrajinskou vládu v násilném záboru území, jejichž obyvatelé nesouhlasili s její politikou. Evropská unie, USA a další státy, hlásící se k Západu, se tak dostaly do rozporu se základními principy své politické koncepce a ideologie a v demokratickém světě začal převažovat boj o moc nad kultivováním demokracie.

Reálným důvodem této změny politické koncepce Západu bylo, že USA vadilo, že jim Rusko bránilo v dobývání celosvětové moci postupným ovládáním na ropu bohatých států na Středním východě s použitím americké vojenské síly a věděly, že postavení Ruska ve světové politice bude ztrátou spojenectví s Ukrajinou oslabeno. Názory východních a jižních Ukrajinců tak pro USA přestaly být významné, když šlo o dobytí celé Ukrajiny a o to výraznější oslabení pozice Ruska v mezinárodní politice a nakonec možná dobytí pozice jediné světové vojenské velmoci, až budou americké vojenské základny na ukrajinském území, nějakých 300 km od Moskvy.

Rusko začalo z těchto důvodů podporovat ukrajinské povstalce, které by jinak zlikvidovala ukrajinská armáda, zatímco Západ, včetně Evropské unie, začal celou situaci interpretovat jako ruský útok na územní celistvost Ukrajiny, aby se vyhnul pro něj trapnému přiznání reality ukrajinské občanské války.