Čteme, že rostoucí nerovnost mezi lidmi je jako bomba před explozí, že nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají čím dál rychleji, že nerovnost nikdy nebyla větší. Většina z nás se asi shodne, že důležitější než statistické konstrukty nerovnosti je skutečná životní úroveň lidí (nepovažujeme-li závist za nejvyšší etické kritérium). Zároveň ale platí, že rychlý růst nerovnosti by mohl jednou ohrozit samotné základy demokracie. Nelze také zpochybnit, že například ve Spojených státech se v poslední čtvrtině 20. století mzdová nerovnost výrazně zvýšila. Je tedy užitečné podívat se, nakolik je tento problém akutní v České republice.

Nejlépe uchopitelným nástrojem zkoumání mzdové nerovnosti je srovnání průměrné a mediánové mzdy. Pro mediánovou mzdu platí, že polovina populace bere více a druhá zase méně; je to mzda střední, která lépe zachycuje skutečnou životní úroveň. To neplatí pro mzdu průměrnou, na kterou většina lidí nedosáhne, neboť oproti mediánu je průměr více tažen vysokými platy jedinců, kterých je ve společnosti menšina. Pokud roste průměrná mzda rychleji než mediánová, mzdová nerovnost stoupá – a naopak. Vývoj těchto ukazatelů za poslední dekádu ukazuje následující graf (zdroj dat je ČSÚ, starší údaje nejsou bohužel na čtvrtletní bázi k dispozici).