Krvácení z nosu, migrény, bolesti břicha, opary - to jsou nejčastější důsledky nošení roušek po celou dobu vyučování. Tyto zkušenosti si svěřují dospěláci například v několikatisícové skupině Rodiče bez roušek. Výjimkou, už od jara, nejsou ani prychosomatické či psychiatrické dopady.

Když si pedagožka Nikola ze Základní školy a Mateřská školy při zdravotnickém zařízení Kroměříž posteskla, že poprvé v životě mají na psychiatrii, kde pracuje, nejvíce případů úzkosti ze strachu jít do školy, neváhali jsme ji oslovit. O tom, že už skutečně u nás existují případy hospitalizace mladistvých, kteří mají úzkosti navazující na pandemickou situaci a nošení ústenek, se totiž v podstatě v médiích nemluví.

U teenagerek nastoupily už i psychické potíže

Popsané stavy se velmi často objevují u dívek z devátých tříd, kterých se v září týkal přechod na střední školu. „Projevila se u nich úzkost a strach z toho jít do školy, do nového prostředí, nového kolektivu - a to vše s ´náhubkem´ na obličeji," shrnula stručně zmíněná žena, která na psychiatrii působí zhruba pět let, zprvu jako praktikanta, poté dobrovolnice, posléze jako pedagožka. „Za těch pět let si nepamatuju, že by byl někdo s diagnózou úzkosti a strachu jít do školy. Nepočítám-li tedy šikanované děti a podobné případy," zdvihá varovný prst. Většinou dle jejích zkušeností děti ze základní školy právě naopak přecházejí s radostí na střední školu, a nikoli naopak, že by se báli na ni jít, aniž by tam kdykoli předtím byli.

„Jsou to především dívky a tenhle strach se u nich rozvinul právě v době karantény... Tyhle děti mohly být úzkostnější již dříve, ale teprve teď se to v nich rozvinulo. Jedna dívka mi například říkala, že úzkosti cítila už na jaře, ale to chodila do školy kousek od domu, tak to nějak dala. Jenže teď se k tomu přidal i dojezd autobusem, a to už prostě nedává..." podotýká ještě ´kantorka nemocných´.