Zrušil se Slabikář a nahradil se učebnicemi: My máme mísu. Máma má maso, o jé, my se máme. Éto ščůka. Hrubín šel do kopru. Myslím, že dítě, co nezná jeho: Říkejte si se mnou, je hodně ošizené. Zrovna tak Sládek( básník). Zato: Internacionála a Píseň o kulometu  tanku). Místo gymnázia – jedenáctiletka. Jednou základ 8 tříd, pak 9 tříd. Každou chvíli se všechny učebnice vyhází a nahradí těmi, co si jak který školský gigant poručil, učebnice, které posypou jemu. Ušetřen nezůstal jediný předmět.

Současné školství nevadí jen tomu, kdo je v balíku. Ten si prostě zaplatí školu, kterou chce. I v zahraničí. Kdekoliv. Od mateřské školky po univerzitu. Zemanova dcera prý Dánsko, Jelcinův syn prý školu pro lordy v Anglii. Nebo alespoň Francouzské lyceum. Zrovna teď zveřejnili, že kdo má asi 36 000 korun na poplatky za ročník, tak bude mít skvělé gymnázium. V reklamě se o nějakých přijímacích zkouškách ani nezmínili. Je úžasné, že žáci takové soukromé školy jsou přesvědčeni: Oni nám to musej dát. My jsme si to zaplatili.

Znám dva podniky, kde uchazeč o zaměstnání se soukromou vysokou školou se bere jako středoškolák. Má-li k tomu i soukromou střední školu, bere se, jako by měl základní vzdělání. To samozřejmě platí jen pro podniky, kde se musí pracovat. Pro uplatnění ve státním sektoru „kdekoliv“, na ministerstvech, ve vládě, zahraniční diplomat atd., bohatě stačí škola soukromá. Studijní veleobory, jako koloběh oběžníků v Bruselu, je jinou školou nenahraditelná odbornost.

Laik žasne, na co někteří mají vysokoškolské vzdělání. Jako sociálně právní. To není ani právník ani sociál. Ještě jsem v médiích neslyšel projev „analytika“ čehokoliv, za co bych mu byl ochoten dát jednu korunu. Vyjadřování: možná, asi, třeba, snad. Byl zřízen další sací obor pro kámoše. Bylo zveřejněno, že takový majitel soukromé školy si pomůže i k třem stům milionů. Co vysoké školy zapřely svým žákům, když se soukromě musí učit MBA? MBA chce asi 100 000 korun za semestr. Atd.