Průběžný systém financování důchodů je opravdu hodně starý, ale nikoliv zastaralý, nefunkční či neadaptovatelný do dnešní doby. Opak je pravdou. Nic lepšího neexistuje a ani existovat nemůže, pokud tedy nechceme na stáří zvýhodňovat třeba elitářské nomenklatury. Flexibilita průběžného systému je v podstatě nekonečná, ale má to jeden háček. Systém pracuje jinak v kapitalismu a jinak v socialismu a nedej bože v takzvané demokratické společnosti. Ona totiž skutečná demokracie existuje jenom na papíře nebo v hlavách snílků a díky tomu, že valná většina lidí demokracii nerozumí, tak těm plkům věří. O tento stav se bohužel mocenské struktury opírají.

Problém financování důchodů vůbec netkví v důchodovém systému. Problém je v tom, že celosvětově roste lidská populace a bohužel stále více narůstá počet lidí v důchodovém věku. Dětí se rodí ve vyspělých zemích stále méně, a je tedy méně těch, kteří by pracovali a financovali důchodový systém. Dalším problémem je takzvané zefektivňování práce a tlak na neustálé snižování lidské pracovní síly. Netvrdím, že digitalizace a robotizace výroby je nepřínosná a neposouvá nás vpřed, ale nese to s sebou i negativní dopady, a to v poklesu počtu pracovních příležitostí. Za celosvětovým růstem populace stojí především africké země, Indie a Čína. Musíme však mluvit o tomto problému v globálním měřítku, neb jsme otevřenou ekonomikou, otevřenou zemí.

Je to hnusné, ale je problém se starými lidmi. Kapitalismus s nimi počítá jen jako s přítěží a neví, jak se jich zbavit. Socialismus má systém nastaven poněkud jinak, a to díky možnosti přerozdělování prostředků. Kapitalismu a demokracii přerozdělování prostředků jaksi jde proti srsti. Oni se ti kapitalisté a demokraté nechtějí o nic dělit. Bohužel veškeré prostředky v ekonomice generuje dělnická třída, ale ta si to bohužel neuvědomuje a klidně se nechá demokraty a kapitalisty okrádat.