Jsem přesvědčen, že máslo na hlavě mají oba dva, ale v parlamentu, senátu a vládě je to zcela běžná věc. Nemyslím si však, že je to jen a jen jejich vina. Pan Kalousek vystupuje na čelních politických pozicích už od roku 1989 a neustále se tam drží. Za tu dlouhou dobu svého působení získal nepřeberné množství politických a ekonomických vazeb. Dále je nutné pochopit, že tento člověk toho spoustu ví na své politické souputníky, ale i odpůrce. Díky tomuto je velmi obtížné se mu postavit. Tím nejdůležitějším faktem je však to, že jej v poslanecké sněmovně a ve funkcích drží sami voliči. Celá věc není o tom nevolit ve volbách Kalouska, ale nevolit vůbec stranu, které je zrovna příslušníkem. Jinak se ho zbavit nelze. Bylo plno kauz, ve kterých pan Kalousek figuroval, ale nikdy se nepodařilo mu cokoliv prokázat. On totiž vůbec není žádný blbec, jak mnozí rádi říkají. Ba naopak, jde o velmi inteligentního člověka, který však svou inteligenci využívá velice mazaně a v zásadě konjunkturalisticky ve svůj vlastní prospěch. To ovšem není vůbec nic divného, protože takto se chová de facto většina politiků krom nějakých výjimek. V zásadě je toto signálem, že systémově je cosi špatně!

Současný ministr financí Andrej Babiš je nazýván zlodějem či agentem StB, ale ani jemu se prozatím nepodařilo nic plnohodnotně prokázat. Některá data v jeho případě jsem prošel a došel jsem k názoru, že poznámky o zlodějích jsou v jeho případě zcela irelevantní.  Pouze šikovně využívá zpackané legislativy, kterou on nevytvořil a na tomto principu funguje většina podnikatelů. Zarážející na tomto dění je fakt, že spolutvůrcům platné legislativy byl především pan Kalousek a to svým dlouholetým působením ve sněmovně. V tomto případě by pan Kalousek měl vinit sebe a nikoliv Andreje Babiše.

Je ale pravda, že mě pan Babiš velmi zklamal svou proklamací ohledně nižšího výběru daní, což chce řešit prodejem státního majetku. Jde totiž o to, že státní majetek = majetek společnosti. Rozprodávat zbytek národního stříbra považuji za nezodpovědné, nesystémové a pouze krátkodobé řešení s daleko většími důsledky než ziskem. Je nutné si uvědomit, že se k prodanému majetku bude společnost již velmi těžce dostávat zpět a dopady takovéhoto kroku lze jen těžko předvídat. Ze zkušeností z předešlých let a prodejů státního majetku víme, že tyto kroky mohou znamenat značné společenské šrámy. Vezměme příklad ze života na venkově – prodejny smíšeného zboží většinou zmizely, taktéž zdravotní střediska a mnohde i pošty. Mnohé vesnice přišly i o autobusové či vlakové spojení a staly se odříznutou částí země. Zanikla mnohá JZD a jiné vesnické provozy, čímž se stal venkov ohroženým nezaměstnaností. V Určitých venkovských enklávách dochází k vylidňování oblastí. Možná se tomuto říká – krok do Evropy. Já však tomu říkám pane Babiši – krok do prdele a vůbec se mi nelíbí že my -  Češi jsme de facto nájemníkem ve své zemi skrze vládami nasekané dluhy z čehož občan krom těžké hlavy a vysokého zdanění nemá vůbec nic. Z těchto a mnoha dalších důvodů bych byl tedy velmi opatrný a obezřetný, než bych dal souhlas s odprodejem státního majetku.