Především proto, že policie už před zatčením dvojice společně s ex-hejtmanem Rathem v květnu roku 2012 shromáždila značné množství odposlechových nahrávek ze zařízení instalovaných v jejich domě. A ty se dají jen těžko interpretovat jinak, než jak to učinili vyšetřovatelé a následně žalobce Jirát.
Sokolovi zbývalo jen pokoušet se zpochybňovat důkazy a dokládat, že při veřejných zakázkách ve Středočeském kraji, vedle Buštěhradského zámku šlo o zdravotnická zařízení, které měli Kateřina Pancová a Petr Kott za Rathova mocenského krytí organizovat, ve skutečnosti nedocházelo ke škodám.
Což byl ale úkol těžko splnitelný, zvlášť od momentu, kdy se podnikatelka Salačová, jedna z jedenácti obviněných, rozhodla spolupracovat s policií a objasnit způsoby manipulace tendrů. I tento čtvrtek, den po té, co žalobce Jirát navrhl Kottovým trest osm až devět let vězení a propadnutí majetku, Sokol v závěrečné řeči před soudem útočil na vznesené důkazy.
Kupříkladu hovořil o malé srozumitelnosti nahrávek, nebo o tom, že soud dost dobře nemůže posoudit regulérnost zakázek a kupříkladu věc rekonstrukce zámku Buštěhrad se prý stala „válkou znalců“, kde jde o tvrzení proti tvrzení. A pak se Sokol soustředil dle očekávání na věrohodnost Salačové. Ta se podle něho mohla podílet ještě na jiné nezákonné činnosti, což ale údajně policie zcela pomíjí výměnou za její doznání.
Advokát ale více méně ví, že vyhrát lze jen zázrakem, jen snad tresty zmírnit. A tak se soustředil na propadnutí majetku organizátorské dvojice, což podle něho přesahuje navržený trest odnětí svobody a učiní z manželů bezdomovce a asociály. Z této fáze Sokolova vystoupení ovšem nepřímo plynulo vědomí o vině jeho mandantů i tušení, že soud předložené důkazy podle všeho uzná.
Také další advokáti se podobně jako Sokol pokoušeli oslabit argumenty o manipulaci s tendry (a to i v časově značně rozsáhlých vystoupeních), také oni označovali paní Salačovou za nedůvěryhodnou a její svědectví za vynucené. Podnikatelčin právník naopak vyzdvihoval její odvahu mluvit pravdu, neboť se tak octila na opačné straně než další obžalovaní a jejich zástupci.
V souladu s návrhem žalobce Jiráta pak požádal pro Salačovou o podmíněný trest. Ta ovšem ještě figuruje v případu takzvané „losovačky“ na rekonstrukci kulturního domu v obci Cítov, který s Rathem a dalšími nesouvisí. Pokud Salačová dostane nyní skutečně podmíněný trest, v onom druhém procesu by to pro ni už bylo horší.
Vyjma vystoupení advokáta paní Salačové, znělo a patrně ještě bude znít před závěrem tohoto procesu (sám Rath a podnikatelka Novanská figurují v druhé, oddělené linii) více méně to samé: nikdo nic špatného neučinil, škody nenastaly a prokázáno nic nebylo.
Jde ovšem jen o bitku o nižší tresty, než jaké navrhl žalobce a od nichž se pak může se vší pravděpodobností odvinout i verdikt nad Rathem. Ten by se sice bez spolupráce ostatních obžalovaných těžko mohl nezákonně obohacovat tak, jak se to snaží obžaloba prokázat.
Ale zároveň měl být středobodem celého dění (a také přijímat největší díly z úplatků), a navíc by šlo v jeho případě o hrubé zneužití vysoké veřejné funkce k vlastnímu finančnímu prospěchu. Logicky mu tudíž hrozí trest z celé skupiny nejvyšší. Jak i očekává široká veřejnost.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
