Nejde ovšem o nic nového. Kupříkladu v červenci roku 2008 podnikl totéž Mirek Topolánek a chválil a chválil. Třeba tehdejší šéfy resortů vnitra a dopravy Langera a Řebíčka.
Druhého jmenovaného konkrétně i za vizualizaci projektu zapuštění pražské magistrály pod Národní muzeum. A opozice, tedy ČSSD, to celé označovala za - hádejte co? No přece „sebepromo“ vlády…
Nynější Sobotkově inspekci předcházela kontrola na šesti ministerstvech řízených reprezentanty hnutí ANO, v duchu Babišovy teze odstraňovat zbytečné rozhazování a auditoři uvedli nález faktur na šestnáct miliard bez veřejných zakázek, kupříkladu u poradenských smluv bez plnění.
A ve skladech ministerstva měla například ležet stovka zabalených notebooků objednaných v době, kdy úřad vedl Jan Fischer. Činitelé ANO říkali, že nabídku auditu v tichosti odmítly resorty vedené koaličními partnery. Pro oči veřejnosti se tedy do šetřivého „úklidu“ po předchůdcích pustili toliko Babišovi ministři, odkojeni či infikováni firemní etikou svého šéfa.
A tak k vymetání nepořádků došlo i v resortech patřící ČSSD; tento pátek premiér ohlásil nález „kostlivců“ za více než dvě miliardy, přičemž z poloviny jde o zakázky na informační systémy ministerstva práce. „Situace státní správy je v horším stavu, než jsme se domnívali," řekl Sobotka, podle něhož byly minulé vlády buď příliš ležérní, anebo pod korupčními, zájmovými a lobbistickými tlaky. A premiér čeká, co negativního se ještě ukáže při kontrole čerpání peněz z evropských fondů.
Pokud jde o samotné letní rokování Sobotky s ministry, lze ho shrnovat, až bude zakončeno. Zatím pozornost vzbudilo premiérovo vyhlášení, že ministerstvo kultury v příštích letech už prý nebude příslovečnou Popelkou, trpící vládními škrty. Ministru Danielu Hermanovi slíbil v kulturních institucích přinejmenším udržení stávajících platů. Které jsou ovšem nedůstojné, zhruba o tři tisíce pod celorepublikovým průměrem.
V kultuře, a to znamená třeba i v muzeích a podobně, zkrátka pracují lidé spíš z lásky k věci a se zatnutými zuby.
Herman zatím v očích lidí z kultury o peníze pro svůj resort příliš nebojoval, sám se hájí tím, že je třeba postupovat trpělivě a opakuje slova o optimistickém výhledu kamsi ke konci řádného funkčního období vlády, kdy by se rozpočet ministerstva mohl blížit kýženému a v západní Evropě obvyklému jednomu procentu HDP.
Znalečtí realisté o tom sice pochybují, ale současnému ministrovi stav věcí příliš zazlívat nemohou. Vždyť ani o kulturu obecně snad za poslední čtvrtstoletí největší zájem jevící Pavel Dostál nedosáhl viditelného zlepšení, ačkoliv měl s tehdejším premiérem Zemanem vysloveně přátelský vztah. Dnes na státních financích „sedící“ Andrej Babiš o kulturu doposud zájem neprojevil.
To už spíš Sobotka podniká určité námluvy, jak ukázalo jeho rokování s filmovými producenty na karlovarském festivalu, jimž naznačil možnost nalézt způsob, jak zajistit filmovému fondu stálý příjem prostřednictvím některé z existujících daní.
Dodejme ovšem, že podpora filmu nerovná se automaticky podpora kultuře. Ta je podstatně širším pojmem. Vyloučeno ovšem není, že Andrej Babiš ve svém tažení za příštím premiérstvím nezačne brát přízeň kulturní obce coby jemu prospěšnou. Bylo by to sice spíš překvapením, ale i ta se, jak známo, tu a tam dějí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
