Ale jinak se na rozdíl od ODS domnívá, že by Česká republika měla co možná nejdříve přistoupit k jednotné měně (při následné tiskové konferenci prezident zmínil horizont pěti let), a že unie potřebuje společnou fiskální politiku i harmonizaci daní.

Zatímco ODS hodlá unii žádat pro naši zem o výjimku ze závazku přijmout euro, který obsahuje přístupová smlouva. A přinejmenším chce o vstupu do eurozóny nechat hlasovat občany v referendu. Zeman ale vidí euro coby stabilizující faktor evropského rozvoje. A už vůbec nemohou občanští demokraté přijmout prezidentovy eurofederalistické vize jednotné zahraniční politiky i společné evropské armády. Se Zemanem poskytnutou dávkou munice ke kritice musí být tedy ODS spokojena. 

Druhá pravicová opoziční strana, ve sněmovně početně silnější TOP 09, nemá vůči Bruselu takové výhrady jako ODS, tudíž se do federalistického prezidenta moc neopřela. Předseda Karel Schwarzenberg je ale realistou a upozorňuje, že jednotná unijní politika i obrana jsou hudbou vzdálenější budoucnosti, což se podle něho ukázalo během ukrajinské krize. Zeman se prý mohl věnovat krátkodobě dosažitelnějším cílům. To si myslí i místopředseda „topky“ Petr Gazdík, jemuž chyběly vize o konkrétním směřování unie. Gazdík sice souhlasí se Zemanovou kritikou stěhování europarlamentu a regulací, ale myslí si, by měla spíš znít v partnerské diskusi než v oficiálním projevu. Oba představitelé TOP 09 nicméně Zemanův projev ocenili coby důstojně evropanský.