Šetření agentur STEM a CVVM se sice poněkud liší, ale v jednom se shoduje - Babišovo hnutí od voleb mohutně nabralo (markantní zdvih nastal po té, co začala úřadovat vláda) a náskok si udržuje. Pohodlnou většinou ve sněmovně by disponovalo i v pouhém tandemu s ČSSD.
Centrum pro výzkum veřejného mínění sice uvádí, že ANO poprvé od březnového výsledku ztratilo (čtyři procenta, když v květnu bylo na zatím rekordních třiatřiceti), ale to jsou výkyvy běžné. A týkají se, jednou trochu nahoru podruhé dolů, prakticky všech stran. Středisko empirických výzkumů kromě toho registruje pokles ANO méně než půlprocentní, tedy vlastně nulový.
Šetření vlastně potvrzují výsledky eurovoleb, byť poznamenaných malou účastí. V nich nezískal žádný mandát jediný sněmovní subjekt, hnutí Úsvit. A podle červnových průzkumů by se uskupení kolem Tomia Okamury, vykazující trvale mírný sestup, do dolní komory také nepropracovalo.
Podle CVVM by dokonce dostalo jen dvě a půl procenta hlasů. A to by mohlo signalizovat, že Úsvit, vnímaný voliči jako hnutí „protestní“, ale mnohými politology považovaný za spíše jen populistický a bez obecnějších témat, ztrácí dech. A že občanům bohatě stačí podobně politicky neokoukané ANO, vnášející na scénu – aspoň opticky – svěží dynamiku.
Babišova strana měsíce za sebou nechává sociální demokraty (ve finiši nad nimi vyhrála i eurovolby), a to má jistě řadu příčin. Šéf ANO požívá značnou důvěru, nedělá viditelnější chyby a chová se pragmaticky pružně. Babiš navíc straně evidentně dominuje a nejsou v ní tedy frakce a třenice, zatímco uvnitř ČSSD se stále kdesi pod povrchem odbývají různé konflikty. Které ještě mohou vyústit v boj o předsednické křeslo, jež Bohuslav Sobotka jen tak tak uhájil po nevalně vítězných parlamentních volbách.
Vnitřní pnutí ve vládních stranách přitom veřejnost spíš odpuzuje. Jak bylo patrné na příkladu ODS, kterou postupně oslabovaly skupinky odbojných zákonodárců – Tlustého za éry Topolánka a Tluchořova v období Nečasově. Občanští demokraté, drcení sérií trestních kauz, se také podle průzkumů stále nemohou dostat ze zhruba šesti sedmiprocentního pásma a v pravé části politického spektra si trvale lépe stojí TOP 09. Ale zatím nic neukazuje na to, že by „Topka“, nyní kolem deseti procent, mohla pomýšlet na výsledek z roku 2010, čili zisk přes čtyřicet mandátů.
Zbývá ještě dodat, že lidovci po čtyřleté mimo sněmovní přestávce sice nemohou usnout na vavřínech (i když obstáli ve volbách do Evropského parlamentu), a musí si být vědomi toho, co už bylo řečeno – ANO a ČSSD je příště třeba nebudou k vládnutí potřebovat.
A zcela na závěr: „své jisté“ a velmi solidní (kolem patnácti procent) drží stále KSČM. Od šance přiblížit se řízení země (byť v podobě tiché podpory levicové vlády) komunisty ovšem na podzim odřízl jak Babišův úspěch, tak zoufalý propad Strany práv občanů. A bude-li Andrej Babiš i nadále tak obratný jako doposud, KSČM zůstane v opozičních lavicích i po příštích volbách.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
