Nejvýhodnější lží pro propagandistu je tedy ta, která nemá k pravdě absolutně žádnou souvztažnost. Takovouto lež lze totiž podat jako něco, co se potvrzuje samo sebou, a žádné důkazy k tomu nejsou zapotřebí. Jak to např. dokázaly vyjádřit Hillary Clintonová a Niki Haleyová: „Důkazy? My žádné důkazy nepotřebujeme. My prostě víme, že Rusové ovlivnili naše volby.“

Pro průměrného Američana je důvěra v někdejší ministryní zahraničí a též „spravedlivou prezidentku Spojených států“, stejně tak jako v Trumpem jmenovanou velvyslankyni v OSN, dostatečným důvodem k tomu, aby uvěřil, že pověst o tom, jak Rusko ukradlo americké prezidenství pro Trumpa, je pravdivá.

A proč se tak děje?

Inu proto, že jsme to slyšeli nesčíslněkrát a po dostatečně dlouhou dobu. Onehdy mi jeden známý řekl: „Kdyby to přece byla lež, naše média by ji už odhalila.“ Což je blud, charakteristický snad pro všechny lidi Západu.

Jak Benays a Goebbels už věděli, dobrý propagandista dokáže řídit názor a mínění cílové skupiny, ať už se jedná o jednotlivé pohlaví, či celý národ.