P. C. Roberts: Rusko je obklíčeno

08.01.2022 18:02 | Komentář

Zrovna v čase, kdy se Rusko ve věci Ukrajiny postavilo vůči Západu s nebývalou rázností, vyprovokoval Washington v Kazachstánu, ležícím na středoasijské hranici Ruska, protivládní povstání.

P. C. Roberts: Rusko je obklíčeno
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Paul Craig Roberts

V těchto dnech není ještě jasné, do jaké míry je zde situace nebezpečná, ale Organizace kolektivní bezpečnosti, skládající se z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Arménie, už na žádost kazachstánské vlády vyslala do ohrožené oblasti své vojenské jednotky.

Čímž se Rusko ocitlo v ohrožení už na dvou frontách.

Na rozdíl od převratu na Ukrajině, kdy Kremlu jeho přílišné zaujetí pro Olympiádu v Soči zabránilo na situaci adekvátně reagovat, přišla tentokrát jeho reakce na pokus svrhnout kazachstánskou vládu okamžitě.

Hlavní poučení z nastálé situace pro Kreml je pak to, že s ničím si nebude Washington kdy dělat lehčí hlavu, než s bezpečnostními zájmy a obavami Ruska. Jen pár dní předtím, než Biden a Putin mají řešit situaci na Ukrajině, upadá do chaosu další ruská provincie. Hlavní její město hoří a v zemi vládne zmatek (více ZDE). A v žádném případě se nedá věřit tomu, že násilí v zemi vybuchlo zdola a spontánně. Stopa CIA je zde naprosto zřetelná.

Anketa

Jste pro zrušení Benešových dekretů?

1%
98%
hlasovalo: 20548 lidí

Početné někdejší ruské provincie jsou dnes nezávislými státy. Toto oddělení od Ruska znamenalo, že ruský vliv zde vymizel, ale CIA zůstala. A Kreml, v obavě, že by snad sám mohl potvrdit západní propagandu o Rusku, do vnitřních věcí svých bývalých provincií zásadně nezasahoval, ale Washington to dělal za něj.

Dokonce i uvnitř svého vlastního území demonstroval Kreml svoji oddanost demokracii, když povolil Západem financovaným neziskovým organizacím, aby v Rusku vytvářely ohniska opozice proti ruské vládě.

Nemohu se ubránit podezření, že Washington, aniž by se přitom začervenal, odmítne zaobírat se bezpečnostními obavami Kremlu a dá prostě jeho představitelům na vědomí, že on může vytvořit revoluce typu Majdan ve všech někdejších ruských provinciích, kdy se mu zachce.

Washington chce, aby Ukrajina zůstala hnisající ranou, která eventuelně bude rozřešena buď ruskou intervencí, nebo přijetím Ukrajiny do NATO. V obou těchto případech pak bude vítězem Washington. Ruská invaze na Ukrajinu potvrdí propagandu o ruské hrozbě, visící nad Evropou, a přijetí Ukrajiny do NATO naznačí ruské podřízení se washingtonské hegemonii.

Podle mého názoru bylo strategickým omylem Kremlu, když vsázel na diplomacii a západní dobrou vůli. Ale stalo se tak zřejmě proto, že ruské elity prostě nemohly uvěřit tomu, že jediným zámyslem Washingtonu je v zájmu jeho hegemonie destabilizovat Ruskou federaci.

Otázkou, která zůstává nedořešena, je tedy ta, co může být smyslem pondělního setkání Putina s Bidenem?

(přeložil Lubomír Man)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…