Jenže bouřlivá americká adorace „jednačtyřicítky“ sloužila především k pokračování současného boje vlivné části amerického establishmentu s „pětačtyřicítkou“- tedy nynějším prezidentem Donaldem Trumpem. A jak jinak - Trump „prohrává“ s Bushem sr. ve většině US médií a u nemalé části Američanů ve všech myslitelných srovnáních. Od oblékání, přes chování, vystupování a vyjadřování až po politiku domácí i zahraniční.

Bushova zahraniční politika je často vnímána, hlavně v Americe, jako jasně nejpozitivnější stránka jeho 4 let v Bílém domě. V domácí politice naopak pohořel-proto patřil jen ke třem prezidentům USA, jež byli zvoleni v době po 2. světové válce pouze na jedno volební období (1989 – 1993).

Podíváme-li se ovšem na Bushovo mezinárodní působení podrobněji, zjistíme že:

a)z hlediska reálného vlivu tehdejších osobností světové politiky byl přirozeně jedním z klíčových hráčů, ale ne vždy nutně tím nejdůležitějším

b) svými mezinárodními „úspěchy“ pomohl založit či prohloubit vývojové tendence vedoucí k hluboké destabilizaci celého systému mezinárodních vztahů nebo přímo ke katastrofám.