Význam architektonického díla

Dům je na první pohled historicko-architektonicky hodnotný. Řadí se k architektuře předválečné moderny. V rámci městské zástavby jde v každém případě o významný prvek s výrazným kulturně-historickým kontextem. Předmětná vila je důležitá pro charakter zástavby města a pro jeho historickou identitu. V případě zdařilé rekonstrukce, přihlížející k historické podstatě objektu, lze u něho konstatovat výrazný kultivační potenciál, a to nejen pro blízké okolí, ale pro celkový obraz města. Kromě toho se jako velmi důležitá jeví skutečnost, že dům bezprostředně odkazuje k urbanistické a architektonické situaci, pro níž přizpůsobil architekt Kamil Roškot budovu divadla.

Jde o vilu jedné z předních rodin textilních velkopodnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století. Pozemek pro vilu získal zakladatel mechanické tkalcovny u starého nádraží - Adolf Jandera (*1836 – † 1910) a patrně v ní žila jeho žena Julie Janderová s dětmi, poté jejich syn Bohuslav (*1889 – † 1975), který od roku 1915 pokračoval ve vedení rodinné firmy „Adolf Jandera“, spolu se svým strýcem Jaroslavem Janderou. Vila byla dokončena v květnu roku 1911 a částečně upravena v roce 1933. V sousedství nechali v letech 1937–1938 postavit rovněž dosud existující objekty obchodního domu firmy Adolf Jandera čp. 412 a zároveň vily pro Jaroslavova syna Jaroslava ml. Janderu (ul. Lukesova čp. 311).

Vila stojí v místě staršího objektu, který je doložen jako součást historické sídelní struktury ústeckého předměstí. Severovýchodním průčelím s terasou se vila otevírá do své původní rozsáhlé zahrady se starými vzrostlými stromy, dnes veřejného parku, kvůli jehož revitalizaci se paradoxně plánuje její zbourání. Vila si zachovala původní půdorysnou a převážně také hmotovou dispozici, převážně zachován zůstal tvar střech a základní rozvrh fasád včetně okenních a dveřních otvorů. Na slohovou příslušnost ukazuje kromě dispozice řada autentických, kvalitně zpracovaných umělecko-řemeslných prvků, např. zdobné oplechování rizalitu vstupního průčelí, zábradlí schodiště, některé okenní a dveřní výplně, některé detaily fasád.

Charakteristiku by bylo možné dále upřesnit na základě podrobnější prohlídky. Důležitý je výše naznačený památkově exponovaný kontext vily. Nachází se v prostředí kulturních památek ve smyslu zákona o státní památkové péči – čtyř starších domů v Lukesově a Zahradní ulici jihozápadně od vily (z většího souboru lidových staveb) a zvláště významné funkcionalistické stavby v celostátních souvislostech, národní kulturní památky Roškotova divadla, situovaného severovýchodně od vily a postaveného v letech 1935–1936, kdy již vila stála.