O velkém významu renesance tradičního amerického průmyslového odvětví nelze pochybovat. Pozitivní dopady “břidlicové revoluce” kvitoval ve svém projevu na začátku roku 2014 i bývalý šéf Fedu Ben Bernanke. Při hledání historických paralel, které mohou pomoci při analýze současné situace, můžeme nalézt hned několik epizod, které připomínají nynější dění. Takřka automaticky se do mysli vkrádá hojně zkoumané období tzv. ropných šoků ze 70. a 80. let. Ty se dostaly i do základních učebnic makroekonomie jakožto příklady negativního “nabídkového” šoku. Pokud se soustředíme na vliv takového šoku na HDP, tak ten je dle základního (AS-AD) modelu jednoznačně negativní. Nicméně poslední revize dění v 70. letech z pera renomovaných ekonomů naznačují, že spíše než negativní vliv “přes nabídku” sehrál při tehdejším propadu ekonomiky roli “poptávkový” šok. Ten vznikl kvůli poklesu reálných důchodů domácností a následné nižší spotřebě.Pokud k současné situaci přistupujeme stejnou optikou, tak nižší ceny ropy by pro USA měly být výrazně pozitivní, neboť Američanům zbude díky levnějšímu benzínu (cca 50 % spotřeby ropných produktů v USA) více peněz na utrácení za jiné věci. Oproti případu ze 70. let však nyní musíme brát v úvahu, že se “břidlicový” průmysl (a přidružené služby) významně podílel na růstu zaměstnanosti v minulých letech. Z toho konec konců pramení i ona chvála “břidlicové revoluce” z úst Bena Bernankeho. Pokles cen ropy, který možná povede ke snížení nákladů těžařů a tedy i k propouštění, tak může mít i citelný negativní dopad.