Pražské stížnosti na množství turistů připadnou člověku směšné, když se prodírá kolem zábradlí můstků a má obavu, že ho dav smete do vody k oranžovým rybám nebo že ho kapsáři okradou. Máme si dávat pozor. Něco odtud, něco jako dárek, atom zdejší atmosféry, jadérko staré Číny do šedých dní evropských! Muž, který mě provází a který strávil dětství v domečku, jenž stál tam, kde se dnes tyčí jeden z mrakodrapů legendárního šanghajského panoramatu, mi radí. Co tohle kamenné pečetítko? Ve kterém roce se vnučka narodila? 2009? Tak to musíme vzít kousek se znamením buvola. Jak se jmenuje? Píšu zřetelně tiskacími písmeny ADÉLKA a můj průvodce převádí litery do čínských znaků. To bude její první pečetítko? Ptá se, zatímco prodavač leptá něčím jako zubní vrtačka znaky a písmena do kamene. Papírek s testovacím červeným otiskem pak mizí spolu s kamenným sloupkem pečetítka v sametovém pytlíčku a ten v mém batůžku. Vracíme se do hospody.
Hlas z ampliónu hlásí čísla. Skupinky hostů posedávající v zádveří restaurace se jedna po druhé zvedají a odcházejí ke stolům. Prohlížím si fotografie na zdi. Prezident Si a anglická královna. Jestlipak jedla tyčkami? Hlad je nejlepší učitel. To vím z vlastní zkušenosti. Od artušovského table ronde na nás už mává paní Tan. Péče, s jakou dlouze vybírá naše dnešní menu, je srovnatelná jen s její skvělou angličtinou. Vysoké lahve s místním slabým pivem poněkud narušují orientální mozaiku, již před námi vytvářejí číšnice z misek záhadného obsahu a již si každý natáčíme k sobě, jak nám mlsnost velí. Kořen lotosu, krevetky, bambusové výhonky, nudličky, polévka, po které se rozpláčete. Mísa s rybou korunuje dílo. Myslím na tu chvíli, a jako bych zase potkával vůni, která tenkrát vlaze odcházela otevřeným oknem za našimi zády, vanula přes jezírko k prolamovaným keramickým lomenicím, polechtávala chřípí dračích tlam a spolu se vzduchem od oceánu se vydávala na pouť kolem zeměkoule. Takhle se budeme potkávat, dokud mi nevypoví paměť.
Nanjing Lu. Pěší zóna je plná, i když poprchává. Je říjen a je dusno. Exkluzívní obchody světových značek na nejslavnější čínské shopping street nechává můj rádce bez povšimnutí. Najednou ale ožije a tlačí mě do lékárny tradiční čínské medicíny. Stovky a tisíce šuplíčků s bylinkami. Vážné dámy v bílých pláštích. Tady se na recept nepodávají léky jako housky, tady se léčivo musí pečlivě namíchat. V lahvi mnohem větší, než jakou znají na Moravě na okurky kvašáky, mi průvodce labyrintem zdejšího světa ukazuje plody velmi podobné kiwi. Vaše žena trpí na kašel? Tak tohle jí pomůže. K pytlíku se zelenými plody jakési jihočínské rostliny mi přidá ještě návod, jak se zbavit kašle i přiložením česneku na chodidlo. Kvůli přesné lokalizaci se musím zout. A proto mohu potvrdit starou medicínskou pravdu, že ploska nohy je primárním místem kontaktu člověka se zemí. Pro turisty to platí dvojnásob. Choďte pěšky.
Petr Bílek
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
