Publikační nástroje a platformy chápou jako příležitost vést válku o zájmy své a svých pánů. Stáda nevzdělaných vychytralců ze sebe s úlisným šklebem nechávají dělat užitečné idioty ochotné zradit kohokoli pro cokoli, co vyhoví jejich hamižnosti. Páchnoucí rosol, do něhož se stavili politici s politickými novináři, je dávnou realitou našeho veřejného přebývání. Málokdy však máme příležitost přistihnout tyto krupiéry při podvodné akci, jako tomu bylo při zveřejnění duchaplné konverzace novináře s vicepremiérem. Přičinlivost pánů z MF DNES nabídla doušek špinavé vody, vody, jež nestihla doputovat do editorské čističky, která by na veřejnost vypustila křišťálovou pravdu o praktikách majitelových konkurentů u moci. Jestliže v někom dosud jen klíčily pochybnosti o důvěryhodnosti mainstreamových médií v rukou oligarchů, nyní se musí cítit potrestán za svou malou dovtipnost. Situace je ještě horší, než jsme tušili.

Propletence zájmů a vzájemných protislužeb existují mezi politiky a médii ve všech zemích, ale bohužel jen v některých mají povahu chrapounské vulgarity. Úzkost nahánějící absence jakékoli kulturní úrovně, náznaku elegance, respektu ke spoluobčanům by se měly stát aspoň na chvíli ozdravným šokem. Nezapomeňte, že tito lidé nejenže nemají morálku, oni nemají ani slušnost. Jejich výroky jsou zbraně hromadného ničení. Jediný odvetný úder, který máme k dispozici, je pohrdání.