Lidé vstupující do veřejného prostoru mají pocit, že ano. Mají-li se však shodnout na povaze probíhající změny, začnou se dramaticky lišit nejen jeden od druhého, ale i sami od sebe v různých časech. Egyptský internetový inženýr Wael Ghonim vystavil před pěti lety na anonymní facebookové stránce mučení Mubarakova režimu, a stal se tak výrazným hybatelem následující revoluce. V prosinci loňského roku prohlásil na jedné přednášce: „Stejný nástroj, který nás sjednotil, abychom svrhli diktátora, nás nakonec jednoho od druhého odtrhl."

Sociální média podle něj selhala. Zdálo se, že by mohla vybudovat společenský konsenzus, zatím však spíše polarizují a působí „toxicky". Když už vznikne nějaká diskuse mezi lidmi různých názorů, zmocní se jí vzápětí rozzlobená lůza. Regulace internetu by podle něj ale nepomohla. Říká: „Před pěti lety bych byl řekl, když chceš osvobodit společnost, potřebuješ jenom internet. Dnes si myslím, že společnost osvobodíme jen tehdy, když nejdříve osvobodíme internet." Komentátor německého týdeníku Der Spiegel charakterizuje situaci tak, že deset let Twitteru změnilo demokracii, tak, jak jsme ji znali, rychleji a silněji, než jsme kdy tušili.