Jiří Suchý: Klaun si povídá s Bohem (Galén 2017)

Nečekal jsem, že se od Jiřího Suchého někdy dočkám textů takového typu. Jeho dumavost o věcech náboženských je ale podobná jako jeho promluvy kabaretiérské: konkrétní a vtipná. Jestli si dobře pamatuji, tak v celé knížce nepadne slovo „duchovno", které padá u úst jiných dnešních umělců i bez požádání a má za následek vyrážku u čtenářů i posluchačů. Jako bystrý pochybovač prochází autor Biblí, komentuje Desatero i Otčenáš. Náruživce vlastních pravd vydráždí spolehlivě tím, že není ani alternativní, ani dogmatický. Filozof náboženství Otakar A. Funda tvrdí, že spory věřících s nevěřícími jsou bezpředmětné, nemají řešení, tudíž ani smysl. Přidržev se této rady, vydal by se Suchý možná ještě zajímavějším směrem.

Ke Fej: Zbloudilá loď a jiné povídky (Verzone 2017/ překlad Filip Lexa)