Vesměs mu vyčítají výběr těchto osobností a v žaludku jim leží nejvíce J. Frantová - Pelikánová a M. Toman, bývalý ministr zemědělství za minulého režimu. Hysterie médií není v tomto případě namístě, protože každý takový výběr je ryze subjektivní záležitostí a osobní záležitostí prezidenta republiky, a proto budí tu právem, tu neprávem veřejnou kontroverzi. Nejinak tomu ale bylo u V. Havla či V. Klause.

M. Toman vadí médiím především jako reprezentant normalizačního režimu, ale nevšiml jsem si, že se dopustil nějakého zločinu, kradl ve velkém nebo byl například denunciantem. To zřejmě naše ,,objektivní" média přehlédla. Prezident se tak zkrátka rozhodl a je to jeho vůle. Je zajímavé, že Toman tolik pije médiím krev, místo toho, aby zmínila, že prezident udělil vyznamenání takovým osobnostem, které předchozí prezidenti nevyznamenali. Například A. Delongovi, B. Pomahačovi, F. Krieglovi, J. Františkovi, V. Pavlíčkovi a mnohým dalším.