Jako průkopník dělnického hnutí a posléze socialistického učení, vynikal Strahovský jako samouk značným rozhledem a vědomostmi. Mimo jiné překládal do češtiny díla K. Marxe a B. Engelse, neboť v té době nebyla k dispozici prakticky žádná literatura o socialismu, a dělnictvo, které se teprve začalo organizovat, mělo velmi omezené teoretické poznatky o novém učení.
Strahovský se stal mezitím velmi zdatným organizátorem a publicistou. Stál spolu s F. Chleborádem při založení prvního dělnického spolku Oul (1868), jehož byl také členem. V té době totiž doba ještě nenazrála k tomu, aby vznikaly politické strany reprezentující dělnické zájmy, proto spolky kromě svépomocné družstevní činnosti suplovaly činnost, kterou zanedlouho právě převzaly politické strany.
V případě Oulu se počáteční apolitická aktivita proměnila v sedmdesátých letech 19. století v politicky zaměřené veřejné debaty a besedy. Sám Strahovský byl přívržencem radikálního křídla v rakouské sociální demokracii, poté se přiklonil k anarchismu, který také vyznával v americké emigraci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV