Na rozdíl od úvodu loňského roku, kdy byla ekonomika v útlumu a prožívala už několikátý lockdown, letos naproti tomu zažívá výraznou inflaci, která se zatím příznivě odráží na příjmové straně rozpočtu. Vidět je to i na výběru DPH i spotřebních daní, neboť nejenže žádný lockdown letos nebyl, ale právě inflace se postarala, že za každou dražší pořízenou službu nebo zboží vlastně státu odvádíme i při stejném sazbě daně vlastně více.

Významně narostly i výnosy z daní z příjmu a tzv. pojistného, ať už díky vyšší zaměstnanosti nebo vyšším mzdám a platům. Svoji roli sehrály i loňské posuny termínů, takže skutečné zlepšení příjmových daní uvidíme ve větším detailu až v dalších měsících.

Zatímco příjmová strana rozpočtu narůstá, výdaje zůstávají na první pod kontrolou. Jen na neopakovaných „covidových“ podporách podnikatelskému sektoru stát letos ušetří několik desítek miliard korun. Na druhou stranu musí počítat s vyššími výdaji třeba na penze, které jen za první tři měsíce vzrostly o 7,5 mld. korun, a to nás přitom čeká ještě další valorizace důchodů v polovině roku. Výdajovou stranu rozpočtu nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, takže i na hodnocení této strany rozpočtu bude ještě čas.

V každém případě je zlepšení rozpočtových výsledků dobrým signálem pro finanční trhy, na kterých si ČR půjčuje peníze. Vzhledem k růstu úrokových sazeb ČNB ovšem musí stát počítat s tím, že doba levného půjčování skončila. Investoři o české korunové papíry nicméně zájem stále mají, a to i ti zahraniční, kteří svá portfolia českých korunových dluhopisů letos opět rozšiřují.