A to nejen proto, že hlavním aktérem je vlivný přítel bývalého primátora Pavla Béma, který silně ovlivňoval nejen pražskou politickou scénu.

Janouškův čin totiž proběhl prakticky za přímého dohledu médií. Bylo to zločin celebrity on-line, kde už tudíž není nutné nic dalšího dodávat, stačilo vidět. Pochybnosti o vině vylučuje zvukový a obrazový záznam, na němž mohou všichni vidět opilého Janouška a následky jím způsobené nehody. Je to tedy zločin, u něhož by možná pachatel, podobně jako politici přistižení u neetického jednání, měl přesvědčovat veřejnost zastupovanou soudem, že nepochybil a aby justice teprve dokládala, že byl porušen zákon, když všichni přece viděli a vědí své.

Leč justiční systém funguje opačně, a to i v mediální demokracii, kde se, jak říká univerzální zpochybnění, leccos dá chytře zahrát. Presumpce neviny platí i u takto evidentních pochybení, a tak není divu, že pan Janoušek nyní intenzivně bojuje o mimosoudní vyrovnání a zejména pak o to, aby jeho čin nebyl posuzován jako úmysl, nýbrž jako prostá nedbalost v opilosti.