Kyselé obličeje na všech stranách, jedna tvář hráče pokeru (Andrej Babiš), jedna stále stejně šťastná, nechápající, jak je možné, že stále přežívá (premiér Sobotka). Další volební klání je tedy chválabohu za námi. Desítky a stovky miliónů korun proletěly komínem. Politici, novináři a politologové se nyní budou živit snahou vysvětlit nevysvětlitelné - analyzovat výsledky. Té zbytečné námahy! A přitom je to snadné a jasné:

Vyhrál jsem já – a se mnou více než pětapadesát procent spoluobčanů. Aniž jsme vylepili jediný plakát, utratili jedinou korunu, či byli nuceni trapně žvanit v jediném médiu. Vítězství (nikoli ještě svět) ale patří nám: Nám kteří jsme zůstali doma a volební lístky s chutí hodili do koše.

Je nás síla!

K našim 55,5 procentům je třeba přičíst ještě nejméně 15 procent hlasů (ze 44% voličů) pro Andreje Babiše a zhruba šest sedm procent pro různá další „nezávislá hnutí“, které rovněž proletěly do politického odpadu. Bratru zhruba něco kolem 70 procent.

Ti, kteří vědomě nešli volit, jdou proti systému, který se jen jako politika tváří, ale ve skutečnosti s ní nemá nic společného. Tedy alespoň pokud (my staromilci) chápeme politiku jako střet autentických skupinových zájmů artikulovaných ve veřejném prostoru ideově zakotvenými politickými stranami.

Ještě větší vítězství slavíme v Praze: Tady nás „šlo nevolit“ skoro 68 procent – plus hlasy pro Babišovo ANO a různá další nestranická „hnutí“ (tedy více než 22% ze zhruba osmatřiceti), prostě hodně. V pražském případě je však třeba přičíst ještě i hlasy pro Karla Schwarzenberga, přestože nejsou úplně „čisté“, neboť mnoho voličů TOP 09 se stále ještě domnívá, že volí politickou stranu. Nechme je při tom, mám pro ně na závěr radu od Václava Havla, která by je snad mohla probudit. Suma sumárum už jsme za 80% !