Stačí vydat předpis, najmout dost policistů a kontrolorů, a bude líp. Úplně nejlíp bude, až všichni přestaneme vynalézat, vyrábět a pěstovat. Všechen čas budeme věnovat tomu, že se budeme navzájem hlídat, jestli neporušujeme předpisy. Potom budeme bohatí a šťastní.

Z líhně téhle hlouposti, byť občas dobře myšlené, je EET, minimální mzda, nemocenská od prvního dne, zákazy práce o svátcích a tisíce zbytečných předpisů. Často je tomu tak, že na začátku je nějaký skutečně vážný problém. Nějaká skupina lidí potřebuje pomoc, protože se ocitla v mizerné situaci a není v jejich silách ji vyřešit. Cesta k moudrému řešení by obnášela pokus pochopit problém, jeho kořeny, mechanismu vytváření toho špatného stavu a změnu podmínek tak, aby lidé byli motivováni jednat spíše dobře než špatně. Jenže to je náročné a nevede z toho přímá cesta k vyšším rozpočtům ani jiným výhodám pro byrokraty a neziskovkáře. Tak se raději vyrobí nařízení a to se aplikuje na tisíce lidí a firem, které s tím problémem dosud nemělynic společného. Většinu z nich poškodí.

Normální člověk by řekl, že to je velice hloupé. Jenže z hlediska těch, kdo si na tom namažou kapsy a navýší rozpočty, to je velmi chytré. Což je taky jedním z důvodů, proč je zpravidla prosazeno nejhorší možné řešení.

Jenže druhý důvod, proč vítězí tupá byrokracie, je to, že jedinou alternativou je „pravice“, která žádnou alternativu nepředstavuje. Nabízí tu stejnou byrokratickou tupost, jen doplněnou o bezohlednost a moralistní vysvětlování, že lidé mají povinnost vzdát se požadavku na slušnou životní úroveň, život beze strachu a někdy dokonce i základní lidskou důstojnost. A kvůli čemu se mají obětovat? Kvůli trhu! Samozřejmě to nefunguje. Trh není žádná vyšší hodnota, kvůli které by se měl někdo omezovat. Ostatně, všimněte si, že nejhorlivějšími zastánci „trhu“ jsou experti přisátí na velké byrokratické aparáty a přímo či nepřímo placení státem.

Není tomu dlouho, co tyhle tržní komsomolce rozpálila do běla možnost, že děti a důchodci dostanou slevu ve vlaku. Prý to vyvolá nezvládnutý deficit a vyústí ve státní bankrot. Těm stejným tržním komsomolcům ale ani v nejmenším nevadí, pokud jsou ty stejné peníze rozkradeny v byrokratických aparátech. To najednou problém se státním zadlužením není.