Znovu čtu o tom, že nejvzácnějším zdrojem na zeměkouli už nejsou suroviny, ale čipy. Nevím, jestli nejvzácnějším, ale určitě hodně důležitým. Při současné úrovni technologií toho bez čipů vyrobíte velmi málo a čipy se vyrábějí jen na pár místech. Ty nejlepší dokonce jen v jedné továrně na světě.

A tady vidíme příkrý kontrast civilizačních přístupů. Čína řeší, jak umožnit všem rozumný přístup k čipům (samozřejmě, že nikdy by to nebylo úplně férové, něco už o světě víme) a intenzivně pracuje na vytvoření nových kapacit. Amerika řeší, jak “zvítězit” tím, že většině světa zabrání v přístupu k čipům a bude je přidělovat za nějakých naprosto příšerných podmínek. Mentalita práce versus mentalita nájezdníka.