Historik a sociolog náboženství Rodney Stark upozornil na to, že době upalování čarodějnic předcházelo několik staletí, kdy křesťanské duchovenstvo a čarodějníci (tedy většinou šamani předkřesťanských kultů) žili v symbióze. Pan farář občas pronesl kázání proti čarodějníkům, ale byl rád, že je tam má. Byly totiž situace, kdy za ním farníci třeba přinesli nemocné dítě, a on věděl, že modlitba nezaručí uzdravení. Byl tedy nakonec rád, když raději zaťukali na dveře čarodějnické chýše, vědma si od nich vzala peníze, provedla zaříkávání, dítě se stejně neuzdravilo, naštvaní vesničané vzali pochodně a vědma utekla do jiného kraje. Po čase se přistěhovala jiná a fungovalo to ke všeobecné spokojenosti. Soužití rozbila až reformace – obě strany (katolická i protestantská) začaly soutěžit, kdo je čistší a pravověrnější, a čarodějnice končily na hranicích.

Připomínám tuhle situaci jako odpověď na dotazy, zda je určitá tichá součinnost mezi mediální propagandou hlavního proudu a tvrdým jádrem konspirátorů. Nemohu vyloučit, že v některých případech je v pozadí šíření konspiračních teorií BIS a nemohu to ani dokázat. Rozhodně by to bylo logičtější než vidět tam Putina. Ale v každém případě se zdá, že vzniklo tiché soužití, kdy na sebe obě strany nadávají, obě jsou vlastně spokojeny a nikdo nemá zájem na změně.